All what you need is dreaming - Second

2. února 2013 v 5:55 | Ufonek |  All what you need is dreaming
Tu máte zaslouženou druhou část :3







Utíkala jsem a lhala bych, kdybych řekla, že jsem se často neotáčela. Ale on pořád šel za mnou, pozvolna a uvolněně, kdežto mé srdce div nepuklo, jak zběsile tlouklo. Zahnula jsem do uličky za jedním stánkem, ve kterém se prodávali bochníky chleba, housky, rohlíky a jiné pečivo. Myslela jsem si, že jsem ho setřásla, ale nebylo tomu tak. Jenom se tak ležérně opíral o loket o tu samou zeď. Vyjekla jsem. Nějakým způsobem mi naháněl zvláštní strach.
"Tebe jsem tu ještě neviděl." Prohodil s ledovým klidem, až mi po zádech přejel mráz, bylo to zvláštní.
"J-já nejsem zdejší." Vykoktala jsem ze sebe a těkala očima po různých bodech a snažila se vynechat jeho pronikavé oči.
"Nejsi zdejší. A odkud jsi? Snad ne ze západu. Tam žijí naši nepřátelé a kdybys byla špeh, musel bych tě zabít." Oblízl si rty. Bylo to svým způsobem… žhavé… Zatřepala jsem hlavou a hlasitě polkla. Vůbec jsem nevěděla kde se nacházím a co bych měla odpovědět.
"Já jsem z jihu." Nabrala jsem trochu vzduchu do plic.
"Tak to musíš být zdejší." Pravil poté. Sakra, že já se vždycky strefím do nesprávné světové strany…
"Ale ne, jsem víc z jihu. Samozřejmě jsem příznivec koruny." Gratuluju si, jak jsem to dobře vymyslela, nevěděla jsem, kdo vládne, a kdybych náhodou řekla příznivec královny a byl by to král a naopak - byl by to trapas. Usmála jsem se pro sebe.
"Hmmm…" Přeměřil si mě pohledem. "Proč se tak culíš?" Zbystřil. Naklonila jsem hlavu na stranu.
"Jen tak, no, teď už bych asi měla jít." Proběhla jsem kolem něj dřív, než mě stihnul zastavit.

Chtěla jsem se z tohoto snu nebo co to je probudit. Do mého normálního neustále všedního dne. Ale pak jsem si uvědomila… není tohle přece jen lepší než nějaká realita? Znovu jsem se zazubila. Samozřejmě, že je!

A začala jsem si to užívat a dělat vylomeniny, skákat po domech, běhat, tancovat. Jak už jsem zmiňovala, byly slavnosti. Dívala jsem se na různé ozdoby a mluvila s lidmi. Kupodivu to byla stejná řeč jako má rodná. Bylo to zvláštní, ale úžasné…

Uplynul den, ne-li dva, nevěděla jsem o jiném světě než o tomhle. A čas plynul. Byla jsem ubytovaná v nějakém hostinci, měla jsem plný měšec peněz, nevěděla jsem, odkud se vzal, ale když jsem šáhla do kapsy, prostě tam byl.
Užívala jsem si života, jezdila na koních a prostě se bavila, cítila jsem, že tohle je něco, zač jsem žila. Tohle byla moje realita, nevěděla jsem, jak jsem se sem dostala, ale bylo mi jedno. A pak jsem si to uvědomila… Ta kočka… musela se mnou něco udělat! Řekla mi moudro, já to udělala a jsem tady!
"Prrr!" Utáhla jsem uzdu mému bělouši. Mám teď docela slušnou práci u kováře a dokonce mě tam taky jeden pracant učí s kordem! O něčem takovém jsem ani nesnila… ale je to úžasné.
Zrovna jsme klopýtali polní cestou až ke hradbám. Za ty dny jsem to tu prozkoumala dostatečně, abych se věděla orientovat. Tak jsem se jen zakoukala na nebe a hleděla na hvězdy. Byly… prostě krásné. Něco se šustlo v křoví kousek odtud, okamžitě jsem nastražila všechny mé smysly. Někdo z něj vyšel, byla tma jak v ranci a já marně mžourala a snažila se rozeznat nějaké obrysy. Bylo jaro, takže jsem na sobě měla jen krátké věci.

"To mě ani nepozdravíš?" Zeptá se s úšklebkem, když vyleze ze stínu a osvítí jej měsíc.
"Zase ty?" Podivím se a po těle mi naskáče husí kůže. To vše dokážou způsobit ty jeho onyxové oči.
Znovu ten zkoumavý pohled. Zamyslím se, aha, on se mě na něco ptal.
"Nevím, koho mám pozdravit." Odbiju ho, ani se mi nepředstavil.
"Ty jsi Sakura, že ano?" Jak mě sakra může znát? Zděsím se, je to snad nějaký nájemný vrah, jak jsem vždy četla v mých oblíbených fantasy knížkách a nebo stalker?!
"Jsem." Potvrdím, i když s jistými obavami, nejraději bych se otočila a jela, ale nějak se nedokážu donutit ani k tomu nejmenšímu pohybu. Když nic neříká, odhodlám se.
"A ty jsi? A jak vůbec znáš mé jméno?" Vyslovím, nejraději bych to neřekla, tak moc mě děsí jeho pohled, který na mě vrhl.
"Mám své zdroje." Podíval se na svoje prsty, neznámo proč, hned na to mě znovu do očí. "A jsem Sasuke, své jméno jen tak ledakomu neříkám, tak si toho važ." A zmizel. S takovýmito slovy jenom tak prchl! A nechá mě tam zmatenou a rozrušenou! No nic, pobídnu koně, obrátím se a jedu zpátky do ubytovny.

Pohodím sebou na postel, naprosto bez síly. Bez jídla a s myšlenkami na toho tajemného Sasukeho usínám.

"Vzbuď se! Vzbuď se!" Třese se mnou někdo a já jen rozespale roluju víčka nahoru.
"Co, co je? Nech mě ještě spát…" Zaprosím, ale ten někdo je vytrvale úpěnlivý.
"Vstávej, za chvilku začínáme s prodejem, máknem si, říkal mi to mistr." Zatřepal se mnou ještě jednou a pak mi na hlavě něco přistálo. To už mě donutilo se alespoň posadit, jak jsem očekávala, bylo to oblečení.
"Naruto, jak ses sem dostal, myslela jsem, že se na noc zamyká." Podivila jsem se, ale zároveň se usmála na mého přítele. To on je ten pracant u kováře.
"No zamyká, ale já vysvětlil situaci." Medově se usmál.
"Ty recepční by neměli věřit hned tak všem, klidně mě někdo mohl vykrást, říct stejnou výmluvu." Povzdychnu si a natáhnu na sebe tričko a krátké plátěné kalhoty.
"To je pravda, ale já jsem přece zlatíčko a nevykradl bych tě." Uculí se. "Navíc, kde máš věci?" Zeptal se a rozhlížel se po pokoji. "Teda, chci říct, víc věcí? To máš jenom tohle?" Zeptal se a mrkl na mé dlouhé kalhoty a košili a to co jsem měla na sobě. No jo vlastně, nic víc zatím nemám, nevěděla jsem, že by mu to mohlo připadat divné…

Jenom jsem se nervózně ošila a poškrábala se na hlavě. Na chvíli jsem se zahleděla z okna. Slunce prosvítalo sklem.
"Je krásně, tak už pojď, nebo přijdem pozdě." Ještě štěstí, že je Naruto takový hlupáček a už se mě na nic nevyptával. Co bych mu měla říct? Ve skutečnosti nejsem z tohoto světa? Jsem jenom ve vlastní fantazii? A je tohle co prožívám, skutečné?
__________________
10 komentářů si prosím ^^ U minulé kapitoly jste byli úžasní, DÍKY, DÍKY, DÍKY! ;)
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Charley Charley | Web | 2. února 2013 v 8:19 | Reagovat

krása... ;) moc se mi tahle povídky líbí...

2 Cherry Cherry | Web | 2. února 2013 v 10:14 | Reagovat

Jůchů!Super... :-) Už se těším na další díl

3 Katty Katty | 2. února 2013 v 10:58 | Reagovat

Kawaii!!Nádherné x))

4 saske8310 saske8310 | E-mail | 2. února 2013 v 12:43 | Reagovat

krasa rychlo pokračko.

5 Baby Baby | 2. února 2013 v 14:04 | Reagovat

http://24.media.tumblr.com/tumblr_m6hbkxN8Q21rwcc6bo1_250.gif Yes!xD Už se těším na další díl! :D

6 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 2. února 2013 v 17:10 | Reagovat

zajimavééé moc moc zajimavé

7 Vája Vája | 2. února 2013 v 19:47 | Reagovat

DOKONALÝ! :D já už chci další prosííím :D

8 sakura-chan sakura-chan | 2. února 2013 v 19:49 | Reagovat

upe upe užasnhej kde se to v tobě bere??? už se moc těším na další dílečky tak ...ať se daří...(fakt moc pěkný) :-D

9 BB20 BB20 | 3. února 2013 v 9:50 | Reagovat

Krásná část :-)

10 misaki misaki | 3. února 2013 v 20:47 | Reagovat

ouuu perfektní... :D strašně ses těšim na další kapitolu... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama