Smaragdový vějíř 2

16. března 2013 v 3:00 | Ufonek |  Smaragdový vějíř
Od zábavy v okiji uběhla už celá noc, byla nádherná, hvězdy jasně zářily na nebi a měsíc jasně zářil svou oslnivostí. Jenže lidé už skoro ani nemají čas pozastavovat se nad takovými maličkostmi, ani kdyby jim měla vytesat úsměv na tváři.

Černovlasý muž se procházel rozjasněnými ulicemi a hledal jeden jediný dům. Chtěl jí to říct. Přece jen, co kdyby ho zabili a ona by ani nevěděla proč. Neměl tušení, zda-li se o něj ta zelenooká dívka zajímá tak, jako on o ni. Lidé kolem něj běhali a míjeli ho - někteří, hlavně ženy a dívky, se pozastavovali, aby si ho pořádně prohlédli, stejně neměli šanci, nikdo jiný než černovlasá gejša ho nezajímal.


Prudce otevřel dveře, když se na něj všichni pohoršeně podívali, jen mávnul rukou na znak omluvy. Spěšně přeletěl očima celou místnost, načež se usmál. Seděla tam a ve své ladnosti nalévala čaj do malé nádobky. On k ní pomalým krokem došel a přisedl si k ní. Stočila na něj pohled. Její oči byly stále tak jasné, přesně jako včera.
"Sakuro…" Vypravil ze sebe a probodl ji očima. Na chvíli sklonila hlavu, než se na něj podívala znova.
"Vítám vás, Sasuke." Chovala se jako obvykle, jak ji znával.
"Dělala byste mi dnes večer společnost?" požádal, když se usadil vedle ní.
"Bude mi ctí." pečlivě se mu uklonila. Sasuke se usmál. Čeká ho velice příjemný večer ve společnosti jejích smaragdových očí. Dnes na sobě měla čistě bílé kimono s naznačenými motýlky a v černém složitém účesu se jí houpalo několik umělých bílých květin. Obi bylo smaragdové zelené, přesně jako vějíře, se kterými tančila minulou noc. Černooký si s ní povídal o jídle, sumo zápasech a o lucernách. Striktně se vyhýbal tématu válka. Na jednu stranu to byla věc, která byla k diskuzi v okiji nepříjemné tabu, na druhou si zlé zprávy nechal až na konec. Doufal v nějakou její reakci, v porozumění… Nebo že si ho konečně zapamatuje. Když ona je pro něj nepřehlédnutelná. Nikdy se tolik jedné gejše nevěnoval.
"Mám pro vás špatnou zprávu, Sakuro." Odhodlal se začít, když už čaj v porcelánové konvici vychladl a hosté se pomalu vytráceli domů.
"Co se stalo?" zeptala se, když mu místo zeleného čaje dolévala saké.
"Jsem povolán do bitvy, zítra mne tu neuvidíte. A kdo ví, jestli ještě někdy vůbec." smutně se usmál. Ona se na chviličku zatvářila zaskočeně, rychle však nasadila opět masku dokonalé, slušné bílé tváře.
"To je mi moc líto. Jsem si ale jistá, že vy si dáte pozor a ještě se uvidíme." usmála se na něj povzbudivě a zaujatě naklonila hlavu na stranu. Netušila, že je voják. Nosil sice uniformu, ale tu tady měl oblečený každý druhý. Původně si myslela, že je to jen stejnokroj, jako třeba kimona. Nyní si ale začala všímat medailí připnutých na hrudi hrdých mužů. Tohle pro ni začíná být mnohem zajímavější.
"Pro vaše oči se vrátím." složil jí kompliment a očekával reakci.
"Jsem poctěná." zachichotala se a tvář si schovala za smaragdově zelený vějíř. Pak se jím začala laškovně ovívat. "Netušila jsem, že jste voják." najednou se jí tvář mladého černovláska, co k ní byl vždycky tak vstřícný, začala vpisovat do paměti. Všímala si jeho jemnějších rysů tváře, zvláštně rozházených střapatých vlasů a ne až tolik šikmých očí. Konečně byla schopna rozlišit ho od ostatních. A to hlavně pro to, že podle ocenění, co měl připnuté na uniformě, jí za pozornost rozhodně stál.

Pro změnu on se nemohl vynadívat na ten úsměv, který vykouzlila… kvůli němu. Možná právě proto se taky usmál. Nejdříve vstal on, načež i gejša lehce posunula jednu nohu dopředu a poté už stála na nohou.
"Děkuji vám za dnešní večer." Poklonil se. Ona na to neřekla nic, jen zopakovala poklonu, vyměnili si krátký pohled, poté se voják sebral a ač nerad, vyšel ze dveří. Ještě jednou se zadíval na zdobený dům, který v něm vyvolával tolik příjemných vzpomínek. Ji. Její oči si naprosto zamiloval a nedokázal si to příliš vysvětlit. Nevědomě se usmíval, poté se otočil na patě a odkráčel ve věčném spěchu.

Sakura se mezitím potloukala ulicemi, jelikož práce jakožto gejši ji pro tuto noc skončila, stála na malém můstku přes potok a dívala se do vody. Sledovala, jak proudí a vlní se ve svém vlastním rytmu. Nebylo jí teskno nebo tak nějak. Jen musela neustále přemýšlet nad tím mužem. Nad Sasukem Uchihou. Kdyby řekla, že byl hezký, nebylo by to dosti výstižné. Představoval pro ni něco, nebo lépe řečeno někoho, kdo v ní zřejmě nevidí jen zábavnou společnici.
Ale je to voják. Ten, co se často dostává do nejrůznějších bitev, neustále vyhledává její společnost. Tohle se jí k jejím záměrům víc než hodilo. Upravila si oběma rukama vlasy. Nenáviděla ten účes. Byl plný vosku, mašlí a dřívek, aby držel svůj tvar a dobře vypadal. Kimono ji naštěstí netlačilo, ale kvůli několika spodním vrstvám pod bílým hedvábím jí bylo horko. A co nejvíc nesnášela, byly dřeváky. Divně zkosená kostka vysoké platformy, na které musela chodit opravdu zvláštním způsobem. Jakoby se jí chtělo na záchod, často o chůzi gejš žertovala. Ale muži to považují za vrchol elegance, tak jí nic jiného nezbývalo. Když ale byla na mostě sama, mohla si dřeváky vyzout a kochat se pohledem na vodu osvětlenou různobarevnými lampióny. Na ulicích skoro nikdo nebyl, jen pár gejš čas od času přeběhly do jiného podniku, kde si je žádali zákazníci. Zelenoočka pořád nemohla uvěřit, že tyhle ženy, které mají být jen společnice, nejsou na nic víc. Pro lehké dívky, které si kimono zavazují vepředu jsou domy ve vykřičené čtvrti, což je vlastně jiný název pro bordel. Sakuře byl ten svět gejš naprosto neznámý, a přesto v něm žila a setrvávala. Jak se ale do něj vlastně dostala? To je teď nepodstatný příběh...

Den byl plný přemýšlení na jednoho člověka. Večer se opět odebrala do okiji, aby dělala všem mužům, kteří si o ni zažádají, svou vychytralou a někdy i ráznou společnost.
Ubyl další den a ona se mohla těšit ze všech svých úspěchů.

Sebevědomý muž už měl znovu namířeno do toho stejného domu, jako před dvěma týdny. Byl sice trošku potlučený, ale v závěru ho příliš nepobili. Kráčel se vztyčenou hlavou a vypjatou hrudí. Byl hrdý.
Odhrnul závěs, za kterým se schovávaly všechny ty velmi uznávané ženy, které měly za úkol pobavit muže a odreagovat je od všeho ostatního bytí. Rozhlížel se, ale nikdy neviděl jeho oblíbenou a tak se jen posadil a doufal, že se zanedlouho dostaví.
Jeho přání bylo vyslyšeno a za krátko se před ním objevila. Oči barvy trávy jasně přezářily všechny ostatní, které je měly jen v nepatrně různých odstínech černé, ale to byste je museli hodně zkoumat. Už už chtěl vstát…
"Seďte, prosím." Už si zvykla na jeho společnost a tak neváhala a rovnou si k němu přisedla.
"Dnes vám to velmi sluší." Podotkl, když viděl její krásně vázané zeleno-bílé kimono s lehkými ornamenty.
"Děkuji." Vyměnili si pohledy.
A jak čas postupoval, hodiny se odmítaly zastavit, rázem místo čaje bylo saké a všichni se bavili mnohem více. Sakura si však stále zachovávala svou klidnou tvář, i když v sobě už pár doušků alkoholu měla - ovšem to jen proto, že ji Sasuke pobídl.
"Bitva měla velmi rychlý spád, myslela jsem si, že vás pobijí, ale vy jste se obratem vzchopili." Usmála se. On se jen zasmál a chvíli přemýšlel, zřejmě ztracen ve vzpomínkách.
"Ten jeden velký muž byl opravdu silný, dalo vám jistě hodně práce ho skolit." Pokračovala. Sasuke jí stále neodpovídal, až na ni trošku vytřeštil oči. Ovšem jen na malou, skoro nepostřehnutelnou chvilinku.
"Jak to víte?" Podivil se.
"Intuice, vyčetla bych to z vašich zranění. Promiňte, už musím jít. Žádají si mě v jiné okiji." Sakura položila misku s čajem, téměř okamžitě si stoupla a co nejrychleji se odšourala pryč.
____________________________
S Katou-chan, jak se vám díl líbil? :)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cherry Cherry | Web | 16. března 2013 v 9:51 | Reagovat

Miluju povídky,kde jsou Gejši.Líbilo se mi to.Těším se na další díl :-)

2 michyseji michyseji | Web | 16. března 2013 v 13:00 | Reagovat

veľmi sa mi to páčilo vy dve veľmi dobré píšete :) milujem vaše spoločné poviedky :)

3 Vája ^^ Vája ^^ | 16. března 2013 v 21:43 | Reagovat

Jak už jsem psala u Katy-chan, naprosto užasne! x)

4 yuki-chan yuki-chan | 18. března 2013 v 8:33 | Reagovat

kraaaaaaaaaaaasa rychle dalsi dil :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama