Smaragdový vějíř 3

20. března 2013 v 3:00 | Ufonek |  Smaragdový vějíř
Neustále si v hlavě přehrával její reakci. Jak přesně popsala jeho boj. Překvapilo ho to. Jak může mít gejša, které se do rukou dostanou jen japonské noviny, které vypichují pouze pozitiva a neúspěchy si nechávají pro sebe, takový přehled. Ona není obyčejná, to už vyčetl z jejích očí, ale tohle bylo vyloženě...divné.

Oslovil dívku v purpurovém kimonu po své levici s požadavkem, aby mu přivedla majitelku okiji. Měl spoustu otázek, nad kterými se rozhodl už nespekulovat a zeptat se rovnou, přímo. U zdroje.


"Přejete si, pane Uchiho?" poklekla před něj prošedivělá dáma, která se nestyděla za stříbrnou barvu svých vlasů. Pyšně nosila tyrkysové kimono a zajímala se, co bude známý generál potřebovat.
"Ano, chtěl bych se dozvědět něco o slečně Sakuře." oplatil jí úklonu a podal straší paní misku s horkým čajem, který nalévala ještě Sakura.
"Je to nutné?" Uhla starší paní pohledem, nerada mluvila o této gejše. Nebyla to žádná extrémně nadaná dívka, zákazníky jí zařídily ty zvláštní oči a ladné pohyby. Při hře na šamisen nebo čajovém obřadu byla více než podprůměrná. Taky nevedla konverzaci s hosty ve správné zdvořilosti. I přes to si ji ale zákazníci oblíbili.
"Naprosto." přikývl odhodlaně, chtěl se konečně o zelenoočce se smaragdovým vějířem dozvědět víc.
Šedovlasá si ještě jednou povzdechla, poté vrhla na Sasukeho jeden ze svých vytříbených laskavých pohledů a dala se do vyprávění.
"Víte, tahle Sakura tu není odjakživa. Jednou tu přišel takový pán, byl strašně bohatý. Nabídl za Sakuru spoustu peněz, když ji vychováme v gejšu. Ještě do teď z ní máme stálé příjmy." To poslední skoro zamumlala. Sasuke však pozorně naslouchal a nepřerušoval ji. Chvíli počkal, než se dáma nadechne a naváže na nit. "Před několika lety se objevila u dveří, vypadala jako malá, ušmudlaná dívenka, co to daleko nedotáhne. Ale pohleďte na ni teď. Ještě před pár lety nevěděla o gejšách ani co by se za nehet vešlo. Víte, to ty její oči!" S tím se na něj pronikavě zahleděla. Sasuke chvíli přemýšlel. Věděl, že Sakura je zajímavá, ale že tohle nebyla rozená gejša? Nemohl tomu skoro uvěřit. Ty oči se líbily více lidem než jen jemu. A co se divil, byly nádherné, přesto mu však žena neprozradila nic až tak nezvyklého.
"Opravdu?" Chtěl se jakoby ujistit. Muž s hodně penězi. Kdo by to tak mohl být? Příliš nad tím nepřemýšlel, místo toho se napil z misky a užíval si, jak mu horká tekutina stéká do hrdla.
"Přesně tak, milý pane." Stařenka se usmála. Neprozradila mu nic, z čeho by ta dívka mohla vědět něco o bitvách. Když Sasuke vypadal, že na nic víc se zeptat nechce, ladně předsunula svou pravou nohu o několik centimetrů dopředu a vyhoupla se na nohy.
Ze Sasukeho rtů se vydral povzdech.
Mrzelo ho, že nenašel objasnění ani u majitelky domu gejš. Rozloučil se se svými spolubojovníky a nechal se vyprovodit ven. Ve svitu luceren kráčel až ke svému domu. Kjóto je jeho rodné město, do Tokia jezdí jen kvůli vojenským povinnostem. Tohle je jeho domov. Spoustu gejš zná od dětství, kdy procházel kolem jejich školy, koukal přes jemný rýžový papír, jak se učili dovednostem tance. Mohlo ho napadnout, že Sakura není zdejší. Je to vůbec její pravé jméno? Vždyť přece každá učednice, když postoupí z postu maiko na právoplatnou gejšu přijímá nové, zvučnější jméno. Zkrátka, rozhovor s majitelkou okiji mu nic nepřinesl. Ty nádherné smaragdové oči by si přeci pamatoval.

Bydlel sám. Bratr mu před lety zemřel na těžkou nemoc a otec byl zabit ve válce. Jeho matka se utrápila žalem. Byl to sice už nějaký ten rok, ale Sasukemu připadal jeho dům až nepříjemně prázdný. Neplatil si ani služku na úklid, dokonce nežil ani v dohodnutém manželství. Jeho otec zahynul dřív, než mu stačil vybrat nevěstu. Aspoň jedno pozitivum pro našeho černovláska. A právě když sám ulehl na futon se mu do hlavy vkradl zajímavý nápad.
Proč by už nemohl mít něakou dívku na blízku? Někoho, kdo by se o něj staral, pobavil ho, dal mu pocit domova. Nedokázal si představit nikoho jiného, kdo by ho vítal po těžkém dni doma z práce, než Sakuru. Ale jak ji získat? Jak ji přesvědčit, aby si ho vzala? Je tu i jiná cesta, než láska. Peněz má jako významný generál v mladém věku dost, může si to dovolit. Může si dovolit stát se jejím patronem. Danna. Mužem, který se o ni bude starat a gejša na oplátku mu bude vždy po vůli. A nejen to, Sasuke toužil po jejím mizuage. Chtěl získat její nevinnost (pokud tedy ještě nevinná byla) i za cenu peněz. Ozvala se v něm sobecká stránka osobnosti, která černovlasou gejšu se zelenýma očima a smaragdovým vějířem vždy po ruce chtěla vlastnit. A, jak to rád říkával, za každou cenu.

Ještě ten večer napsal dopis a dal ho donést do Sakuřiné okiji ve čtvrti Plovoucích leknínů. Na papír napsal nabídku s požadavkem stát se jejím danna. Pro jistotu přidal i informaci, že je ochotný zaplatit i za dívčino poprvé, protože si byl jist, že majitelka půjde po profitu v jenech. A více se jí vyplatí prodat Sakuru nadvakrát. Spokojen se svým počínáním zalehl na futon a doufal, že již brzy bude jeho vysněná dívka spát po jeho boku.

Sasuke se rozhodl navštívit Sakuru hned ráno, chtěl ji vidět a hlavně toužil po informaci ano či ne.
Jenže, jaký krutý je svět. Když se dozvěděl, že bylo svoláno vojenské jednání, obrátil oči v sloup a nejraději by do něčeho třísknul. Jenomže, co by si lidé procházející okolo něj pomysleli? Raději se otočil úplně jiným směrem a doufal, že to nebude trvat déle než do pozdního odpoledne.

Růžovláska mezitím už byla nachystaná na svou normální práci, ale stařenka s bílými vlasy ji zastavila a na zavlekla za roh. Překvapeně zamrkala.
"Co se děje?" Zeptala se a starostlivě na ni pohlédla.
"Víš, myslím si, že bys měla vědět, že jistý muž chce zaplatit za tvé mizuage a stát se svým danna." Odvrátila oči, aby zakryla jiskřičky z vidin velkých peněz. Sakura se podivila. Kdo by to bylo být?
"Kdo je to? A… co je to mizuage?" Rozpačitě se poškrábala v černých vlasech. Postarší žena se na ni vražedně zahleděla, načež se pozastavila nad jejími schopnostmi, ale pak si jen povzdechla.
"Muž a žena jsou dole jiní. Jsou stvoření tak, že k sobě skvěle pasují. A kdo si zaplatí tvé mizuage bude první, kdo s tebou splyne a…" Odmlčela se, tohle bylo ošemetné téma dokonce i pro ni. Sakura chvíli přemýšlela, ale vypadalo to, že to pochopila. Ale ta paní vynechala hlavní informaci.
"Kdo je to?" Zeptala se už trošku spěšněji. Potřebovala to vědět, chtěla vědět, kdo by se měl stát jejím danna.
"Sasuke Uchiha." Vypravila ze sebe a znovu se zřejmě zasnila, co by udělala se všemi těmi penězi - o kterých Sakura nepochybovala, že jí poskytl. V mysli se jí vybavil obraz černovlasého pyšného vojáka, který jí věnoval veškerou pozornost v domu gejš. Tak jí to alespoň připadalo. Ale, mít patrona a patřit mu? Měla z toho trošku strach.

Odebrala se pro to do svého pokoje a zasunula za sebou posuvné dveře. Sedla si k zrcadlům, aby si dokončila líčení na krku. Nikdy nechápala, proč si gejši nechávají malé místečko pod týlem hlavy nenalíčené, když už si strkají štětec s bílou barvou až na záda. Ostatní gejši jí říkali, že to muže prý vzrušuje. Sakura však byla přesvědčena, že by je víc vzrušovalo, kdyby na sobě neměli tolik kilo hedvábí a nemuseli mít tolik spodních kimon. Odhalené stehno se ale ve zdejší společnosti považovalo za prohřešek hodný odvedení dívky do vykřičené čtvrti. Ach to dědictví gejš. I ona je teď jednou z nich. A získat dannu? Nemusela by už po večerech bavit hosty. Byla by však ale zcela oddaná tomu muži, který k ní projevoval takovou náklonnost. Když nad tím popřemýšlela, nebyl až tak ošklivý. Vlastně to je nejpřitažlivější generál, kterého zde potkala. Generál, to dokazovalo pár medailí pyšně vystavených na jeho hrudi. Najednou jí ten nápad trávit s ním tolik času nepřipadal až tak nepřijatelný. Ostatně, mohla dopadnout hůř. Válečníci jsou i starší a ošklivější. A ona je odhodlaná, zejména ve svém zájmu, se odevzdat tomuto černovlasému. A může jen doufat, že jí zaplatí něčím cennějším, než jsou peníze. Tajemstvím.
____________________________
Líbilo se? :-) Prosíme si s Katou-chan názory!! :-) A moc děkujeme za ty předešlé :-)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 itasaku15 itasaku15 | Web | 20. března 2013 v 6:47 | Reagovat

Krásni dielik už sa teším na pokračovanie.PS:kedy pridáš zlodejku duší?Tu poviedku milujem.

2 yuki-chan yuki-chan | 20. března 2013 v 11:38 | Reagovat

nemužu se dočkat dalšího dílu :D

3 jelimán333 jelimán333 | 20. března 2013 v 14:42 | Reagovat

hezké a hlavně se těším na další díl a na to "tajemstí" 8-)

4 michyseji michyseji | Web | 20. března 2013 v 15:23 | Reagovat

no som velmi zvedavá na pokračovanie je tým lepšie :)

5 Cherry Cherry | Web | 20. března 2013 v 17:33 | Reagovat

Nějak se mi zalíbil svět Geish. :-)

6 BB20 BB20 | 20. března 2013 v 18:11 | Reagovat

Díky za nový díl! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama