close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Zlodějka duší 6

23. března 2013 v 21:54 | Ufonek |  Zlodějka duší
Když dojedla, zvedla se a převlékla. Bylo to zvláštní, nevybírat si přesně takové oblečení, které chtěla. Měla jen nějakou černou tuniku, která se převazovala u pasu, bílé kalhoty s modrým lemováním a černé, úzké boty. Nebylo jí to přesně na míru, ale co s tím teď mohla dělat.
"Jsi připravená?" Někdo vtrhnul do dveří a nebyl to nikdo jiný než černovlásek sám. Sakura se ještě trošku upravovala, ale v závěru ano…


"Jsem připravená." Řekla, jako když voják dává hlášení svému veliteli. Byla naprosto vyrovnaná, oči jí jen lehce ulétávaly do těch jeho bezedných tůní. Někoho takového jako je on ještě nikdy nepotkala. Sasuke se otočil na patě, podržel jí dveře, aby mohla vyjít. Růžovláska se v duchu zaradovala, konečně opustí tyto prokleté prostory a uvidí trochu více světla. Nebo to si alespoň myslela. Jakmile vyšla na chodbu, jediné, co ji osvětlovalo, byly louče zapíchnuté zboku do stěn. Daly se i uchopit, ale to momentálně nebylo potřeba.
"Kudy?" Zeptala se, když byla na rozcestí dvou chodeb, obě vyhlížely stejně - černě, jen v dáli bylo vidět nějaké plápolavé světýlko, podle kterého se zelenoočka orientovala.
"Levo." Oznámil mrtvě. Ona se chvíli rozmýšlela, která je levá a pravá, načež vyrazila správným směrem.

Nevěděla, jak dlouho mohli vůbec jít, možná deset minut, deset minut spletitých chodeb, dokážete si to vůbec představit? Když Sakura dostala pocit, že to snad nemá konce, objevily se před ní dveře s nápisem Taistele, což v překladu znamenalo boj. Usoudila, že tam mají asi namířeno a lehce vzala za kliku. Nešlo to otevřít. Vyčkávavě se podívala na Sasukeho. On jí taky daroval jeden pohled, než natáhl ruku, švihnul rukou a bez jediného slova se dveře otevřely. Tohle taky ještě neuměla, dělat něco bez toho, aniž by se z jejích úst vyloudilo slovo.
"Jdi." Poručil, když se dlouho nehla z místa, jen ho se zájmem pozorovala. Sakura teda zanechala toho, co do teď dělala a vstoupila do haly. Byla osvětlená tolik, až to růžovlásku na vteřinu oslepilo. Musela rychle mrkat, aby si na ten nenadálý příval světla zvykla.
Sasuke předstoupil dva metry před ni a jen si ji přeměřoval. Když se Sakura podívala nahoru, viděla takovou menší tribunu, na níž neseděl nikdo jiný než Naruto. Usmíval se, jako vždy. Mávl na Sakuru a ona mu to opětovala. Zatnula ruce v pěst a znovu stočila oči k černovlasému.
"Umíš bojovat?" Zeptal se jí, nehledě na to, že tyto prostory obývá blonďák. Asi mu vážně věří… Pomyslela si.
"Ne příliš." Pravila s určitou dávkou hrdosti. I kdybyste byli sebevíc slabí, nikdy to nepříteli nesmíte dát najevo.
"Tak si tě vyzkoušíme." A než se nadála, Sasuke už byl u ní a držel ji v pevném sevření. I když se zmítala, uzavření nepovolovalo.
"Rajahtaa." Zašeptala, no i tak to Sasuke slyšel a uskočil stranou. Teprve potom se ozval výbuch a země se otřásla. Sakura se vydýchávala. Černoočko opět jen natáhl ruku směrem k Sakuře a pokynul nahoru. Růžovláska najednou necítila pevnou zem pod nohama, vše se zdálo být zvýšky. A byla to pravda, najednou ji něco drželo ve výšce, asi jako byla tribuna. Sasuke stále držel zdvižené dva prsty. Potom paži znovu spustil podél těla a co se stalo? Sakura se též spustila neřízeným a hlavně pro ni nečekaným pádem. Sakura se naštěstí stihla vzpamatovat.
"Lopeta!" Zakřičela těsně před zemí, chvíli jí to udrželo na místě, než s žuchnutím dopadla na tvrdou zem. Ovšem zmírnila dopad natolik, že vyvázla jen s pár odřeninami. Znovu se postavila. Ještě nic takového nedělala, nemusela. Stačilo, aby vždy někoho sbalila a vytáhla z něj duši. Nikdy ještě nepotkala jiného čaroděje. Stále se vydýchávala, kdežto on byl naprosto fyzicky v pořádku. Nesmí se jen bránit, musí taky zaútočit. Chtěla vyhrabat z mysli i ta nejstarší kouzelná slova, která by Sasuke možná nemusel znát. Natáhla ruce před sebe do výše očí a zkřížila je, nechala dva prsty natažené, ostatní na ruce vždy schovala.
"Siella taalla…" Zamumlala, doufala, že neslyšně. Sasuke jen na vteřinu vytřeštil oči, než to s ním začalo lomcovat a on se též vznesl do vzduchu, ne tak, jako předtím Sakura, jen pár centimetrů nad zem, ale i to zapříčinilo, aby sebou zmítal ze strany na stranu. Chvíli mu trvalo, než mu došlo, co se to s ním děje.
Sasuke jen zakroutil očima a potom to ustalo. Sasuke stále létal, ale zdál se, uvolněný. Zdál se tak v pohodě, že by si tam klidně mohl dát sklenku vína. Jako kdyby jen čekal, až to přestane. Co je to sakra?! Zaklela Sakura v duchu, sepjala ruce a mrštila Sasukem o zeď. Kolem se utvořil opar kouře, takže Sakura nic neviděla.
"Neměla bys být tak naivní…" Zašeptal jí někdo u ucha, až s leknutím nadskočila a bleskově se otočila. Sasuke stál tam, nedotknutý a ani s jediným škrábancem.
"Teď bych tě mohl jednoduše odstřelit." Pokrčil rameny a zastrčil ruce do kapes. Sakura měla dlouholeté zkušenosti s lekavými předměty, které dlouho ukrývala ve své chatrči. Proto jen skočila, drapla Sasukeho za košili a spolu se skáceli k zemi tak, že Sakura ležela na Sasukem. Dýchala mu do tváře, Sasuke celý zmatený ležel a nic nedělal. Snažil se vydedukovat co je tohle za kouzlo, než mu to došlo. Tohle žádné kouzlo nebylo.
"Nikdy nenechávej nepříteli volnou ruku." Mračila se na něj s vítězným úsměvem. On se jen ušklíbl.
"Dobře, konec, přesvědčilas mě, možná nebudeš tak slabá." Řekl, načež se oba dva vyhoupli na nohy. Sakura prostě udělala fyzický útok, využila jeho nepřipravenosti.
Černovlásek teď stál před ní, s mírně ušpiněnou a roztrženou košilí. Ona s četnými avšak malými rankami, které by se dali snadno vyléčit.
"Ty jo! Byli jste super!" Objevil se tam Naruto a oba dva poplácával po zádech. Ani jeden z nich na něj nereagoval. Jen si upřeně hleděli do očí, jako kdyby mezi sebou sváděli nějaký další neviditelný boj. Potom Sakura sklonila hlavu, ani ona nebyla tak silná aby čelila jeho neúprosnému pohledu. Sasuke se uchechtnul a poté se konečně začal věnovat Narutovi.
Sakura se sesula na zem. Bude ji tedy učit, jak slíbil? A dostane se vůbec někdy na světlo? To vše ji přivozovalo strašné trápení. Byla tu zavřená už bůhví jak dlouho, denní světlo viděla jen z maličkého okénka, svěží vzduch skoro nenasála. Vše tu bylo zatuchlé a hnusné. Přestože byla čarodějka, musela někdy dostat kyslík a nadechnout se pořádně.

Vstala, oprášila se a chtěla vyhledat Sasukeho a Naruta, když viděla, že jsou dveře otevřené, došlo jí, že museli odejít a nechat ji tu. Že by měla jedinečnou možnost utéct? Tak brzo? Nehlídaně? Možná to byla jediná možnost, musela se jí chopit pořádně, musela jednat rychle, bez zaváhání. Párkrát se nadechla, než se rozběhla ke dveřím a nahlédla ven. Chodby byly černé, jediné co jim dodávalo jakous takous barvu byly ty ohně po stranách. Ona jednu vzala do rukou a opatrně našlapovala, neslyšně, jako to vždy dělávala, jako hobiti.

Myslela si, že se dostane ven rychle, měla intuici podle které se řídila, ale jakmile šla kamkoliv, všude to vypadalo stejně. Najednou o něco zakopla a spadla, louč jí samoskou vypadla a rozlétla se po podlaze. Naštěstí na ní nebylo nic, co by mohlo začít hořet, bylo tu však i jedno negativum, pomalu zhasínala a když ji opět vzala do rukou, už nehořela.
"Sakra…" Zaklela, musela pokračovat beze světla, protože když v těch chodbách kde chodila se Sasukem byly, tady už nebylo jediného světla. Musely být nějaké dveře po stranách, ale i kdyby, ona by je stejně asi nedokázala otevřít, černovlasý to tu vše měl dost dobře zabezpečené.

Šla ještě hodnou chvíli, ptáte se, proč si nezapálila světlo? Vždyť byla čarodějka. Ona by to i dokázala, kdyby více trénovala, ale jelikož to nikdy nepotřebovala, ani to příliš nezkoušela, bylo to pro ni těžké zapálit něco. Natož rozzářit se třeba celá, to ještě nedovedla.
A tak dále bloumala chodbami, doufajíc, že se odtud někdy dostane. Najednou do něčeho narazila, neudržela rovnováhu a skácela se k zemi.
"Jauu…" Zanaříkala, když vstávala a chytala se za zadek. Vůbec si nevšimla, že před ní něco je.
"Co tu děláš?" Řeklo to něco, Sakura v něm automaticky poznala Sasukeho hlas. A jéje…
"Asi jsem se ztratila." Chtěla se vymluvit a vyhledávala jeho oči, jenže v té tmě s ní naprosto ladily. Jen něco, co jí napovídalo byl známý lesk. Tak se koukala do tmy a doufala, že to opravdu jsou Sasukeho kukadla.
"Lžeš." Řekl a najednou ji něco, nebo teď už věděla že někdo, přirazilo ke zdi. Byl na ni natisknut celou svou vahou, její paže svíral ve svých a tisknul ke stěně. "Co jsi tu dělala? Pokoušela ses utéct?" Cítila jeho dech na svém krku, ten její se zrychlil. Přiznala si, že se trošku bála. Mohl ji v momentě zabít. Už nikdy nemusela otevřít oči.
"Ani se o to nepokoušej… A teď, pojď se mnou…" Otočil se na patě a trhl jí s rukou tak, až jí to zabolelo. Vzdychla si, tak tohle jí nevyšlo.

Sasuke ji vyvedl z těch nejtemnějších chodeb tak jednoduše, až se musela chytnout za hlavu. Najednou se všude znovu objevilo světlo loučí.
"Už nikdy, opakuju NIKDY se nepokoušej utéct." Řekl to tak jak to cítil, vůbec se nemazlil se svým hlasem, rovnou nasadil drsný podtón vyhrožování. Sakura se vyděsila, co by jí tento kouzelník mohl udělat? Nebyl to snad on, kdo řekl, že by mohli stát při sobě?! Byla zmatená. Ale věděla, že pokud ho neposlechne, bude v pasti, už nebude moci utéct.
"A pustíš mě někdy na světlo…?" I přes to, jak ji vystrašil, musela to říct, byla upřímná žena. Cítila, jak ztuhnul.
"Nevím, a vůbec, měla bys už spát, zítra začínáme ráno!" Zakřičel na ni až nadskočila, bouchnul do dveří, které se pak otevřely a odkráčel pryč. Už by ji ani nenapadlo samotná se tu potloukat, bylo to jako začarovaný kruh.

Když opět ulehávala do své postele, cítila se jinak. Příjemně unavená, ale ještě tu byl i jiný pocit. Černovlasý ji nějakým způsobem dost přitahoval, to, jakým způsobem se na ni díval, jak byl neohrožený a silný, to se jí líbilo. Ale zároveň ji to nějakým způsobem děsilo, to si musela přiznat. Ale to zalíbení bylo větší. Ještě nikdy se takhle necítila, tak zvláštně…

Ráno bylo bouřlivé. Ze Sasukeho zřejmě trošku opadla včerejší naštvanost, ale pořád to nebylo dostatečně na to, aby si ji ještě nevylil. A to v pravém slova smyslu…
"Co to děláš?!" Zakřičela, když se vzbudila pod návalem studena, lépe řečeno studené vody. Sasuke jen mával prstem ve vzduchu.
"Vstávej, je čas tréninku." Ušklíbl se a jedním máchnutím Sakuru zase vysušil. Jak velkou má moc?! Sakura na něj zírala s obdivem. Vždyť on je naprosto na jiné úrovni než ona sama kdy bude… Ale trénink by jí mohl náramně pomoct…
Spala v tom, co dostala včera, takže jen vstala, trošku si upravila vlasy a hned se mohlo jít.

"Dnes tě naučím něco se zvířaty, aby ses nemusela živit jako nějaký padouch a neslušňák těmi lidskými." Mrkl na ni zpod víček a zanechal v její duši takový zvláštní pocit, že se musela pousmát. Tohle se jí nikdy dřív nestávalo. Jen v jeho přítomnosti. O to víc byla zmatenější.

A tak opět vstoupili do té dané místnosti s nápisem Taistele. Bylo to stejné jako včera, Sakuru opět oslepilo světlo, Sasuke se mezitím v klidu přesunul na druhou stranu haly, akorát s tím rozdílem, že na tribuně nikdo neposedával. Žádná blonďatá hlava, nic co by Sakuře dodalo sebevědomí. Jen Sasuke a ona mu napospas.
Sasuke znovu máchnul - teď ne jednou, nýbrž oběma rukama a před ním se objevil pes.
"Začneme s něčím jednodušším…" Pravil. "Sleduj mě." Ona k němu přistoupila blíž, tak, aby viděla z jeho strany na zvíře. Na chvíli zavřel oči a než je zase otevřel, vypadal, že se na něco plně soustředí. Zahleděl se do očí zvířete, on jen párkrát zaštěkal, načež k němu sám přišel a dovolil Sasukemu, aby si ho hladil.
"Vidíš, teď to zkus ty." Pobídl ji a nechal psa, ať si znovu sedne na předchozí místo. Sakura zopakovala přesné pohyby po něm. Zavřela na krátko oči a nechala si stoupnout sebevědomí, aneb prostě si věřila. Poté je otevřela a zakoukala se na černé zvíře. Chvíli na sebe jen tak hleděli a poté pes začal vrčet a štěkat, divže se k nim nerozběhl a nerozsápal jim obličeje. Sasuke ho naštěstí včas zastavil…
______________________________________

Abych pravdu řekla, trochu jste mě zklamali z vašeho ohlasu. Měli byste se snažit víc, já se taky snažím. A podle toho, jak jste mi psali, tak máte tuhle povídku rádi, za což jsem já taky hrozně ráda :33
Takže si prosím KOMENTÁŘE :) :3
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kacule Kacule | 23. března 2013 v 23:14 | Reagovat

S tomto dílem jsem naprosto spokojená. Tyto dvě série co momentálně píšeš neustále sleduju. Jsou naprosto dokonalé. Moc se těším na další díl u obou povídek.

2 itasaku15 itasaku15 | Web | 24. března 2013 v 7:15 | Reagovat

Výborní dielik ,niektorým ludom robí problém napísať aspoň či sa mu páčila poviedka alebo nie. Je to problém aj na iných blogov hlavne aby spisovateľ rýchlo pridal pokráčko.

3 Katty Katty | 24. března 2013 v 9:50 | Reagovat

Fuháá nádherný dílek!! Strašně moc se těším na pokračování x))

4 Cherry Cherry | E-mail | Web | 24. března 2013 v 10:21 | Reagovat

Yaay!Díky!Těšila jsem se na tohle.Ty jejich kouzla jsou pěkné :D Těším se na další díl!! :-D

5 BB20 BB20 | 24. března 2013 v 12:33 | Reagovat

Ne všichni komentují. Teď je pouze na tobě, jestli to bereš jako chybu.
Ale děkuji :-)

6 yuki-chan yuki-chan | 24. března 2013 v 12:42 | Reagovat

me se sice vic libi smaragdovy vejir ale tohle ja taky ok :-)

7 michyseji michyseji | Web | 24. března 2013 v 18:12 | Reagovat

Uprimne ?  Mne sa lepsie paci tato povidka ako ta druha . Obidbe su dobre spracovane ale tak neviem si pomoct :) toto ma nieco do seba :) a niektory mavaju zaracha a podobne hlupe veci takze nemozu tak casto chodit cisto moj nazor :) uz sa tesim na pokracovanie :)

8 Baby Baby | 25. března 2013 v 9:33 | Reagovat

Výborné!Těším se na další díl!Tohle stojí za to dát dřív! :-D

9 bajca-povidky bajca-povidky | 25. března 2013 v 12:25 | Reagovat

tak tohle se mi líbilo

10 Herolen Herolen | 29. března 2013 v 22:21 | Reagovat

Pořád marně čekám na nějakou romantiku!:D

11 ikik ikik | 31. března 2013 v 23:44 | Reagovat

Je to moc hezké :-) taky čekám na tu romantiku :-D těším se na další ;-):-):-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama