Květen 2013

Zlodějka duší 12

31. května 2013 v 13:47 | Ufonek |  Zlodějka duší
"Můžu se tě na něco zeptat? Nechtěla bys se mnou trávit víc času?" Zastrčil si vlasy za ucho a poškrábal se na hlavě. Ona na chvíli ztuhla a odtrhla se od něj.
"Jak to myslíš…" Byla nesvá, kroutila se a střídavě si mnula ruce.
"No jestli bys chtěla být se mnou víc. Nebo je ti to jedno?" Najednou na ni hleděl s takovou nedočkavostí. Nevěděla, co si má o tom myslet.

3 roky!! ♥

28. května 2013 v 16:24 | Ufonek |  Oznámení
Jak už nadpis napovídá, můj blog dnes slaví 3 roky. Neuvěřitelné, už jsou to tři roky od doby co mě napadl ten nejstřeštěnější nápad a to založit si můj vlastní blog s mými povídkami. Doufám, že jste s ním spokojeni, upřímně, já vcelku ano! :D Takže... jsem moc ráda, že to tu se mnou držíte :) děkuji :3 ~
Takže, všechno nejlepší bločku a ještě dlouhé žití!

Clouds and sun

26. května 2013 v 21:32 | Ufonek |  Jednorázovky
Lepší zítřky, ano, tak bych to nazvala, je to něco, v co věřím, že někdy doopravdy přijde. Momentálně sedím na lavičce pod stromem, aby na mne tolik nepršelo a zírám do prázdna před sebou. Všechno se to pokazilo. Moji nejlepší přátelé se na mě vykašlali. V tomhle platí pravidlo "v nouzi poznáš přítele". A ti moji, to byli jen banda pacholků, co smrdí a já jim s oblibou říkávala buzišlápci. Ano, to byli moji přátelé. I přes to všechno jsem je milovala a stále je miluju.

Zlodějka duší 11

21. května 2013 v 20:50 | Ufonek |  Zlodějka duší
"Zdravím. Promiňte, ale zrovna nemám moc času." Prohodil a na chvíli stočil pohled zpět k papírům.
"Je to čarodějka!" Temari se trošku zkroutilo obočí a začala podupávat pravou nohou.
"Já vím, já vím. Těší mě, že tě poznávám." Konečně vstal a došel až k nim. Byl asi o půl hlavy vyšší než Sakura. Temari byla zhruba stejně vysoká.

Spring Contest

13. května 2013 v 21:16 | Ufonek |  Jednorázovky
Bylo jaro, asi měsíc po dívčiných narozeninách. Slunce se proplétalo mezi žaluziemi a louče dívku hladily a lechtaly ve tvářích. Protáhla se a otočila se na druhou stranu s tím, že bude ještě chvíli odpočívat, pro její potěšení byla sobota.
Dvacet minut uběhlo jako nic a dívka zjistila, že je znovu nastavená hlavou ke slunci, vlasy se vedle ní nespokojeně kroutí a zatarasují jí výhled. Peřina skončila odkopaná někde v dalším rohu postele. Povzdychla si a protřela si své zelené oči.

Dess č. 35 - SasuSaku ~

12. května 2013 v 10:15 | Ufonek |  Skříň
Tááák a máme tu další design, je jaro, tak něco takového, nezdá se vám to moc růžové? ~ Snad se líbí a ohodnotíte :)
PS: nezapomeňte, že pod tímto článkem je Zlodějka ;) :3

Zlodějka duší 10

10. května 2013 v 22:21 | Ufonek |  Zlodějka duší
"To jsem opravdu tak hrozný?" Zeptal se znenadání a jeho výraz ve tváři se změnil. Z toho pokerového hráče tu stál najednou někdo, komu se obočí kroutilo do mračících vrásek a jeho oči napovídaly už o nějakých zkušenostech. Musela hodně přemýšlet před tím, než něco odpověděla.

Get Lucky 2/2

7. května 2013 v 21:37 | Ufonek |  Jednorázovky

Nejdříve se pomalým krokem rozešel, já na něj hodnou chvíli hleděla, než došel k východu a otočil se.
"Jdeš?" Lehce vyzdvihnul svůj pravý ret nahoru do šikmého úsměvu. Zatřepala jsem hlavou a rozeběhla se za ním.

"Koukala jsem se, tancuješ dobře, tohle nejsou tvé první taneční, že ne?" Už jsem nevydržela to ticho, které mezi námi panovalo už asi pět minut. Myslela jsem si, že mi třeba bude chtít něco povědět, když už se vyzval k tomu mě doprovodit domů.

Get Lucky 1/?

5. května 2013 v 21:05 | Ufonek |  Jednorázovky
Tenhle pocit se nedá popsat, je to pro mě něco nového a zároveň nádherného. Dříve jsem se bála změn, ale řekla jsem si "opravdu chci, aby můj život byl za 10 let pořád stejný"? Tak by se dalo říct, že je trošku vyhledávám. A tohle byla jedna změna, která stejně přijít musela. Moje první taneční.
Když jsem vstoupila na místnosti, přesunuly se na mne všechny zraky. Aby ne, když nás tu zatím bylo jen pět. Měla jsem na sobě šaty nad kolena - bíločerné pod prsy svázané modrou stuhou. Porozhlédla jsem se po místnosti a trošku zrudla, když si mě chlapci měřili svými pohledy, které stoupaly od mých nohou až po oči. Když jsem konečně našla známou tvář, automaticky jsem za ní odklopýtala a nevšímala si dalších lidí.