Zlodějka duší 11

21. května 2013 v 20:50 | Ufonek |  Zlodějka duší
"Zdravím. Promiňte, ale zrovna nemám moc času." Prohodil a na chvíli stočil pohled zpět k papírům.
"Je to čarodějka!" Temari se trošku zkroutilo obočí a začala podupávat pravou nohou.
"Já vím, já vím. Těší mě, že tě poznávám." Konečně vstal a došel až k nim. Byl asi o půl hlavy vyšší než Sakura. Temari byla zhruba stejně vysoká.


"Tady je vlastně základna čarodějů, kdybys to chtěla vědět." Oznámila jí blondýnka. Gaara si s ní potřásl rukou.
"Co bys chtěla vidět?" Otázal se a přešel k oknu.
"Nic." Zatřepala hlavou. "Jen… jak je možné, že něco takového se přede mnou tak dlouhou dobu skrývalo?" Nechápala to, vždyť to skoro nebylo možné, je na světě už více než stovku let a tohle si nedokázala ani představit.
"No, asi máme dobrou úschovnu." Ušklíbnul se.

A tak všechno šlo dál. Stíny se opět prodloužily, obloha zešedla a místo hřejivého slunce se objevily nádherné oslnivé hvězdy zářící jako diamanty. Sakura se bavila, poznala tolik nových lidí -čarodějů. Pro její smůlu ale všichni byli lepší než ona. Kromě učňů, kterých taky nebylo po málu. Chtěla se toho naučit mnohem víc. Být lepší. Být silnější než Sasuke. Když si ho znovu přestavila, to, jak mu vlají vlasy, jeho černé uhrančivé oči, které ji vždy tolik hypnotizovaly. A taky začala pociťovať něco jiného. Zvláštního. Že by jí chyběl? Ne, to byla přece hloupost. Nemohl jí chybět, vždyť on byl ten, co jí věznil, co jí jen tak nechával celé noci samotnou, co jí trýznil. Ale nějaký hlásek uvnitř ní taky říkal, že jí vlastně pomáhal. Chtěl, aby byla lepší, aby jedla jen zvířecí duše a sama se nestala zvířetem… Pohlédla k zemi, tohle nikdy nechtěla. Kéž by se mohla vrátit do minulosti do jejího každodenního života. Povzdychla si.

"Sak? Je všechno v pohodě?" Otázala se jí Temari, která ji doprovázela po tomto rozlehlém místě. Bylo to tu hezké, ale Sakuře nějak začínala scházet ta temná kobka bez oken, kde mohla trávit čas s Narutem a s mlčenlivým Sasukem. Ano, to vše jí chybělo.
"Jasně, jen jsem trochu unavená." Vymluvila se a zkroutila obočí.
"To jsem si mohla myslet!" Plácla se do čela. "Pojď." Chytla ji za ruku, vějíř si upevnila na záda a protáhla jí až do nějaké místnosti s dvěma lůžky.
"Dnes se ubytujeme tady, zítra uvidíme." Mrkla na ni a pobídla ji, ať se umyje a převlékne do čistého. Byly tu úhledně seskládané peřiny a prostěradlo vonělo po mátě. Sakura se zasnila, kéž by tu s ní teď byl Sasuke. Zatřepala hlavou, nemyslí teď na něj nějak často?

Na večeři měli rýži a rajčata, nic moc ale rozhodně lepší než nějakej chleba.

Když růžovláska ulehala do postele a nechávala všechny starosti ať jí opustí a svaly ať se na chvíli povolí a odpočinou si.
"Jaké kroky myslíš, že Sasuke podnikne?" Vybafla najednou Temari, která taky hleděla do stropu, byla tu tma. Ale stále ne taková, jako v kobkách.
"Netuším, možná, že mě bude hledat a nebo ho Naruto překecá, ať mě nechá jít…" Vzdychla matně a na chvíli zavřela víčka. Chtěla se nechat unášet sny, ale bohužel ani to jí moc nešlo. "Co myslíš ty?" Odhrnula si z čela vlasy.
"Já si myslím, že přijde. Ať to stojí, co to stojí. Nevypadá na ten typ, co by toho hned nechal a jen tak něco ho odradilo. On přijde." Stála si rozhodně za svým. Sakura tomu chtěla uvěřit, chtěla ho ještě vidět.

Potom znovu zavřela oči a představila si lepší budoucnost, následně už nevěděla o světě…

Hned ráno, když se probrala, okamžitě vyskočila na nohy a odhrnula závěsy. Vykoukla na ni zamračená obloha.
"Slunce, kde jsi?" Šeptla, protože nikdy neměla ráda zataženo… Měla ráda slunce, které jasně pálilo, pořádné dusno, to jí přišlo na jazyk.
"ty už jsi vzhůru?" Temari ladně prošla dveřmi s podnosem, na kterém byla nachystaná snídaně.

Celé dopoledne strávili tím, že se seznamovali s různými čaroději, s jedním z nich si Sakura dokonce stihla dát zápas…
"Byla jsi dobrá…" Podal jí ruku, když se plazila po zemi. Ona vzhlédla. Tohle byl Kankuro, celkem sympaťák a bohužel silnější než ona sama. Všichni tu byli silnější, měla pocit, i když tajně doufala, že to nebyla pravda, bylo možné, aby to tak bylo? Hnaly se jí do očí slzy.
"Ty jsi ale stejně lepší." Sykla. On nad tím mávl rukou.
"Neboj, všechno tě naučíme." Mrkl na ni… Sakura se usmála, konečně jí někdo zase dodal sebevědomí, když to zvládli jiní je možné, že ona to zvládne taky.

Sakura se zrovna nimrala hůlkami v jídle, když tu se ozval nějaký křik.
"U východní brány, u východní brány!" Překřikoval všechny ostatní jeden zvučný hlas. Zelenoočka využila příležitosti odejít od jídla a spěchala k té východní bráně. Od ní se valil kouř, ale dveře to přežily, což se taky divila. Byly jen ošoupané. Zašklebila se a pootevřela je. Za nimi se jí naskýtal ještě horší výhled než tady. Ale byla zvědavá a tak se vyplížila ven.

"Znovu se setkáváme…" Zachvěla se, načež ji někdo chytil pod pasem a už necítila pevnou půdu pod nohama. Skončili na nějakém vyvýšeném místě, přesněji na sloupu. Sakura se k němu s obavami otočila, aby nespadla. On ji však držel pevně.
"Sasuke…" Vytřeštila oči. Takže Temariina teorie se potvrdila.
"Rád tě zase vidím." Pohladil ji po vlasech. Začervenala se a uhla pohledem i přesto, že se ji Sasuke stačil spoutat.
"Naruto do mě cosi valil, ale jen aby ti bylo jasno, nenechám tě jít." Otočil si ji k sobě zády a objal přes bříško.
"Ale… co budeš dělat teď? Je tu hodně čarodějů, nemáš nejmenší šanci." Utrousila a sklopila oči. Cítila teplo jeho dlaní na svých útrobách, bylo to tak uvolňující, vědění, že je zase tady.
"Já vím, však proč myslíš, že jsem nahoře, pochybuju, že si toho někdo všimne." Oblízl si suché rty, ona znovu ucítila ten tlak a poté zmizeli mezi stromy.
"Sasuke. Ty to nechápeš, celou dobu jsem byla spoutaná, ty mě zas jen hodíš do toho tmavého pokoje a nebudu moci vyjít ven." Zkřížila ruce na prsou a snažila se zamaskovat to vnitřní štěstí, které se jí rozlévalo po těle.
"Já nechtěl." Odvětil s kamenným výrazem. Sakura dupla.
"Mě nezajímá jestlis chtěl nebo ne, udělals to…" Sjela ho pohledem. Tohle přece není ten Sasuke, kterého znala. Měl nějaký zvláštní výraz. Takový… sentimentálnější.
"Máš pravdu… A už to nezměním." Pomalu vyšel naproti ní a natáhnul ruce. To, co udělal, Sakuru nanejvýš překvapilo. Objal ji a položil si hlavu na její rameno. Sakura vykulila oči. Tohle bylo to nejmenší, co mohla čekat. Vždyť… tohle není Sasuke. Jen dál zírala do temna jeho ramene a její ruce jednaly za ni. Pomaličku mu začala brázdit záda, zavřela oči a nasála jeho osobitou vůni.
______________________________________________________________________
Tak co na to říkáte? :)
Tenhle díl hlavně pro Kaculi, které to čekání tak ubíjí :3
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kyuubinka Kyuubinka | E-mail | Web | 21. května 2013 v 21:22 | Reagovat

KONEČNĚ :-D

2 Kyuubinka Kyuubinka | E-mail | Web | 21. května 2013 v 21:31 | Reagovat

Jo a ještě: Doufám že to není THE END! :-D

3 Kacule Kacule | 21. května 2013 v 21:59 | Reagovat

Děkuji za věnování, ale já opravdu nemám co jiného číst. Jinak nádhera! Ten konec především. Těším se pokračování. :-D

4 Aki Aki | Web | 22. května 2013 v 9:44 | Reagovat

wauw,super konečne sme sa dočkali pokračka.

5 Michyseji Michyseji | Web | 22. května 2013 v 15:35 | Reagovat

och jááj konečne je to tu už som myslela , že si na nás zabudla :D strašne sa teším na pokračovanie naberá to grády :D

6 Katty Katty | 22. května 2013 v 18:17 | Reagovat

Juchůů ! :D Krásné :33

7 Shiki-chan Shiki-chan | Web | 22. května 2013 v 21:51 | Reagovat

a tak poynala že to není sasuke ae nějaký pošahaný čaroděj

8 Fejfarka Fejfarka | 23. května 2013 v 18:35 | Reagovat

Super rychle pokráčko :)

9 BB20 BB20 | 23. května 2013 v 19:55 | Reagovat

Díky moc! :-)

10 Cherry Cherry | E-mail | Web | 24. května 2013 v 21:15 | Reagovat

Děkuju!Moc krásné a tak nečekané :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama