Slunce se prodíralo mezi mraky, které se jen tak povalečsky pronášely po obloze. Větřík pročesával vlasy všem lidem a příjemně je osvěžoval, neboť slunce opravdu pálilo."Ahoj, dnes je hezky, viď?" Zeptala se růžovlasá, která právě dobíhala k brance ke své nejlepší kamarádce. Stydlivá dívčina přesunula své mýdlové oči k nebi a přikývla. Zelenoočka si oblízla suché rty.
"Snad jsem si vzala dost vody…" Zašeptala si pod vousy, laškovně poplácala kamarádku po zádech a vykročila směr škola.
"Sakuro, tam jde Naruto." Sdělila jí svůj postřeh, když ušli sotva ne ani 50 metrů. Sakura se otočila a spatřila blonďatou hlavu, kterou zdobil svůj stálý úsměv.
"Dobré ráno!" Pozdravil je energicky, když k nim došel a společně se vydali dál.
"Sasuke-kun, ahoj." Pronesla růžovláska, když došli před brány školy a ona opět uviděla jejího kamaráda, se kterým si rozuměla více než s kýmkoliv jiným. Už nějakou dobu do něj byla tajně zamilovaná, ještě nikomu to neřekla. Dokonce ani Hinatě ne, i když i ta na ni měla už jisté podezření. Ti dva se totiž neustále pošťuchovali, i když Sasuke byl spíše zamlklejší a moc se nesmál, Sakura v něm nalezla okouzlení.
"Dobré ráno." Řekl všem a dál se bavil jen se Sakurou, s tou si totiž rozuměl nejlépe. S Narutem též, ale Sakura ho nějakým zvláštním způsobem přitahovala a dělala jeho den mnohonásobně šťastnějším.
Škola je dosti namáhavá, zvláště pokud jde o konec roku, kdy jde především zachránit známky, když jste to na začátku podělali…
"Jdeš nahoru?" Sasuke přišel k Sakuřině lavici, zrovna když si na stůl vyndávala svou krabičku s obědem. Ona na něj pohlédla zpod svých dlouhých řas, usmála se a svolila.
Vyšli na krásně prosluněnou školní střechu. Sasuke v rukou třímal též nějakou krabičku, kterou hned otevřel, jakmile si sedli. Vítr kolem nich profukoval a oni hleděli na dění dolů. Vždy to tak bylo. Jenže, teď to bylo takové jiné.
"Jak ses dneska měla?" Zeptal se, posadil a svá záda nechal opřená o zábradlí.
"Tak vzhledem k tomu, že jsem byla dvakrát zkoušená, tak moc dobře ne, jinak bych se měla celkem fajn." Poškrábala se ve vlasech a skrývala nadšení, které vyrašilo vždy, když s ním byla. "A ty?"
"Já se mám dobře. A to zkoušení, náhodou to bylo dobré, to ty učitelky tě neumí ohodnotit." Snažil se ji nějakým způsobem povzbudit, růžovláska neodpověděla, jen tak hleděla na nebe plné mraků, zpod kterých vykukovalo monumentální slunce.
Dlouho dlouho nikdo nic neříkal, žvýkali svůj oběd a občas se zakoukali jeden druhému do očí, v těch očích mohli nalézt tolik útěchy a něhy, kolik chtěli. Sakura už už chtěla promluvit, ale černovlásek ji přerušil dřív, než něco stihla ze svých malých úst vydrat.
"Chtěl jsem se ti dneska k něčemu přiznat." Poškrábal se na hlavě, zadíval se jí do očí a potom svůj zrak přesunul opět na nebesa.
"Vážně?" Netušila, co od něj má čekat. Ale doufala v něco, co jí hřálo na srdci více než cokoliv jiného.
"Ano, ale nevím, jak ti to říct, je to trapné." Zase uhnul pohledem a Sakura spatřila, jak se do jeho tváří nepatrně nalila červeň.
"No tak, nestyď se." Pobídla ho. Byla natěšená tak, jako ještě nikdy. Ještě chvíli bylo ticho, ale pak se Sasuke nadechnul a zavřel oči.
"Miluju tě. Už dlouho jsem to chtěl říct, ale nenašel jsem odvahu." S tím se jí zahleděl hluboko do očí a očekával odezvu. Sakura nebyla schopna slova a lapala po dechu. Okamžitě byla rudá jako paprička.
Místo odpovědi mu skočila do náruče.
"Sasuke…" Zašeptala a darovala mu pusu na ústa. "Taky tě miluju. Kdybys to neřekl, nikdy bych ti to neřekla." Skoro plakala štěstím. "Moc…" Zašeptala ještě, než se mu znovu přisála na ústa.
Tak jak užíváte prázdnin? Já u babi na Slovensku :D snad se líbila a ohodnotíte :3
Já vím, je to kratičké, ale nevěděla jsem, jak to více rozvést, i tak doufám, že se líbilo :)


















Sweet, very sweet
