Zlodějka duší 20

25. července 2013 v 11:35 | Ufonek |  Zlodějka duší
A jak čas šel dál, Sakura překonala různé vzdálenosti a myslela si, že už má Sasukeho nadosah, vždy, když si dala byť jen malou pauzu na oddech, Sasuke jí opět unikl. Nevěděla jestli prostě nechce být zajat, nebo se nechce snažit při boji s ní. Osobně si stále myslela, že na Sasukeho nemá, ale možná je to jen její pocit.

Nesměla o sobě pochybovat, musela udělat to, co jí Gaara nakázal. Přece jen, teď jsou přáteli a kdyby je zradila, celé společenství čarodějů by se určitě postavilo proti nim.
Růžovláska teď běžela, co jí nohy stačily, cítila Sasukeho, jeho vůně se otáčela všude kolem ní. Musel být už sakra blízko. Ještě více přidala, i když myslela, že jí snad vypoví plíce, každou chvíli se rozkašlávala, ale ani jedinkrát nezastavila. Měla neblahé tušení, že kdyby se zase zastavila, Sasuke by zase zmizel. Teď měla pocit, jako kdyby se držel na jednom místě, zřejmě odpočívá.
Víčka měla těžká, jelikož běžela už skoro celý den a půlku noci. Něco jí říkalo, že by se měla vyspat a být čirá na boj se Sasukem, ale i tak. Musela tuhletu únavu překonat. Kvůli Sasukemu.
****

Jako kdyby utíkala na tom jednom a samém místě, krajina jí připadala tak jednotvárná. Její nohy kmitaly po jakési pěšině, kterou lemovaly listnaté stromy.
Vydrž. Omílala si neustále v duchu a potom, potom konečně ten pach byl silnější než kdy jindy, zastavila u nějakého stromu, pod nímž byl velký balvan, který měl jakési prapodivné stínování. I když byl oválný a bez sebemenšího výrůstku, jeho stíny byly příliš ostré.
"Taks mě tedy našla." Vyrokoval a odhalil se, zřejmě byl v modu neviditelnosti.
"Znovu se setkáváme." Pronesla známou hlášku a snažila se pevným hlasem zamaskovat své vysílení.
"No tak, Sakuro, nepřemáhej se, oba víme, že jsi na tom fyzicky špatně." Utrousil kousavě a probodl ji pohledem. Ty jeho oči Sakuře připadaly dokonale symetrické a jejich čerň ji naprosto uchvátila.
"Ale no tak, nedělej ze mě takovou chudinku." Chtěla hrát jeho hru a přitom si na záda přiložila ruku, chtěla se nějakým způsobem vyléčit, ale už tak měla málo sil, takže se žádný nazelenalý plamínek neobjevil a nezačal jí ulevovat od bolesti. Sykla a složila se na kolena.
"Tak mě zabij." Pobídla ho, hlavu skloněnou k zemi. V pěstích drtila hlínu pod sebou. Byla tak suchá, že s každým sebemenším pohybem se z ní zaprášilo.
"Ale no tak, proč bych to dělal?" Zeptal se posměšně.
"No tak už mě zabij! Stejně bych tě v takovémto stavu nedokázala v žádném případě porazit." S tím si odhrnula vlasy z tváře a zvedla hlavu, její oči automaticky zamířily do těch Sasuke, ze kterých, jak zjistila, nebylo úniku.
"Ale když si na živu tak je to mnohem zábavnější, alespoň na mě nemůžou poslat někoho jiného. Jo a mimochodem, pokud nechceš být monitorována, vyndal bych si tu štěnici z hlavy." Prohodil a začal si pohrávat se svým vyřezaným rádoby kopím.
"Cože?" Podivila se, načež se plácla do čela. "No jo, Temari to říkala."
"Paměť máš dobrou." Pokýval hlavou. "Hledej víc u kořínků." Poradil, když viděl, jak se přehrabuje ve vlasech.
"Ale jak víš, že je zrovna tam?" Sakuru už štvalo to, jak je tajemný. Nevěděla totiž, jak se v něm vyznat.
"Vážně si myslíš, že já taky nepoužívám nějaké výzvědné zařízení?" Uchichtnul se. A pak jí to docvaklo.
"Ty máš v centru čarodějů špehy!" Spráskla ruce nad hlavou, čímž rozdrtila maličký stroj.
"Chytrá holka." Přikývl. "Ale teď je čas na náš souboj, vyzradil jsem až příliš..." Oblízl si suché rty a vyrazil směrem k Sakuře...

****

"Právě tam něco mluví o souboji... ale ne, vypadlo nám spojení!" Zanaříkal Kankuro a snažil se nějak zprovoznit snímač, protože si myslel, že je chyba v něm.
"Kankuro, ty nic neumíš udělat bez toho, abys to pokazil, že? Co je těžké na tom držet přístroj a říkat nám, co vidíš?" Durdila se jeho starší sestra a vzala aparát do svých rukou.
"Hlavně se nezačněte zase hádat." Poručil jim Gaara, kterého už nesmírně štvalo, že se to vše musí řešit právě v jeho kanceláři.
"No, co teď? Nevíme kde jsou, co říkají, co bude?" Temari se chytila za hlavu a začala si ji cuchat, div si nevytrhávala své slámové vlasy.
"Temari, jediné co musíme udělat, je zklidnit tě." Odpověděl Gaara s úšklebkem a kdyby Temariin pohled uměl vraždit, červenovlásek už by byl jistě rozsápán na kousky a předhozen dravým šelmám.

****

"Myslím, že bychom se měli zaměřit na něco jiného." Zhodnotil trenér situaci, když se s Narutem marně snažil zdvihnout do vzduchu jeden jediné kámen. Tedy, on to zvládl alespoň tak stokrát, kdežto Naruto ani ťuk.
"Asi na to nemáš vlohy." Pokrčil rameny a chtěl odejít, ale Naruto ho zastavil.
"A jak je možné, že na to Temari vlohy má?" Sedl si, už to začínal pomalu vzdávat.
"Ona je z rodu, čí ty vlastně jsi?" Otázal se.
"Oba moji rodiče zemřeli." Odpověděl smutně, čímž se vlastně chytře vyhnul přímé odpovědi, i když to on sám ani nezamýšlel.
"To jsem nevěděl." Šel trošku zpátky, ale Naruto nad tím jen mávl rukou.
"Už je to za mnou." Zalamentoval a přejel si prsty po paži. "Díky, tak se mějte." Řekl nakonec a i přes koučovo volání ať se vrátí, se nevrátil. Už věděl, kam má jít.
Tedy, ne tak úplně. Potřeboval najít Sakuru, věděl, že spolu s ní je Sasuke.

****

"Musím najít Sasukeho, pomůžu Sakuře, jen mi musíte říct, kde je mám hledat." Pravil, když rozrazil dveře do Gaarovi kanceláře.
"Nikam nepůjdeš, ty bys jí jen přitížil." Opáčil Gaara, když se na něj Naruto prosebně zadíval.
"Ale Gaaro! Ty to nechápeš! Já tady nemám co dělat." Na tento výrok červenovlasý jen pokrčil rameny.
"To máš pravdu, nemáš co dělat v mé kanceláři." Odpověděl stroze a ukázal opět prstem na dveře, zjišťoval, že je to teď jeho celkem často používané gesto.
"Ale-" Chtěl ještě něco namítnout, ale když spatřil Gaarův neúprosný pohled, rovnou to vzdal a rozhodl se jednat na vlastní pěst.

****

"Sasuke, vždyť víš, že já se raději vzdám, nemám sílu ani na jediné kouzlo." Sakura se mu dívala do očí, stál nad ní, ona ještě stále klečela na kolenou. Sice už posbírala dech, ale to bylo tak jediné, co mohla používat, cítila, že na žádné větší kouzlo by se nezmohla.
"No, možná bych věděl o něčem, že kdybys to udělala, nezabil bych tě." Nadzvedl obočí a pohlédl na svůj poklopec. Sakura tam stočila oči též.
"Nikdy." Odpověděla na jeho nabídku.
"To je zlá holka." Zavrtěl hlavou a chytnul ji za vlasy.
"Sasuke, ne, nech toho." Tohle na poprvé zabralo. Ale teď se Sasukeho výraz nijak nezměnil. "Ale no tak, sice jsem čaroděj, ale ženská společnost je mi příjemná, navíc, dlužíš mi to." Sakura zavrčela. Copak mu nezbývá ani špetka soudnosti?!
"Já se tě o to neprosila." Vzpomněla si totiž na jeho nenechavé prsty. Sasuke ji přitáhnul blíž, až se musela vzpírat pažemi, aby ji nepřitisknul na svůj úd přes kalhoty.

____________________________________________
Doufám, že to není moc nudné, v příštím díle to bude lepší :) promiňte lidi, ale tento týden jsem marodila a tak jsem se vůbec nedostala na svůj PC :) promiňte
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sasusakurosedimitriskolanoci sasusakurosedimitriskolanoci | Web | 25. července 2013 v 12:48 | Reagovat

To bylo....uzasné,naprosto skvělý.Wow,wow,wow!Další díl prosím!

2 Aki-chan Aki-chan | Web | 25. července 2013 v 14:23 | Reagovat

Dokonalé už sa fakt teším na pokračovanie,len dúfam,že ho pridáš čo najskôr.

3 Janča-san Janča-san | Web | 25. července 2013 v 15:25 | Reagovat

to nie je nudné! :D je to skvelé :D fakt som zvedavá, či to Sakura urobí :D

4 Nikadena Nikadena | Web | 25. července 2013 v 23:01 | Reagovat

Boooooží! Ty fakt víš jak to ukončit :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama