Když se moje otupělé smysly probraly, začal jsem utíkat, ale bylo příliš pozdě. Malé úlomky meteoroidu se s tvrdým nárazem zastavily o zem, do kterého vypálily krátery. Všechny to odhodilo. provoz se zastavil, všechno utichlo. Slyšel jsem jen rozrušené hlasy kolemjdoucích (spíš kolemběžících, ale...). Ležel jsem na zemi, odřený, ale co jsem k mé úlevě zjistil, nebyl jsem nijak vážně poraněný. Prohrábl jsem si vlasy. Vedle mě houkal nějaký alarm od auta, začal jsem ten zvuk proklínat. Cpal se mi do uší i bez mého svolení.
"Zmlkni!" Zařval jsem na to auto a pracně jsem se zvedal. Celé tělo mě bolelo. A až pak jsem si všiml, že v tom autě někdo sedí, dveře a kapota byly zkroucené od nárazu. Zaklel jsem došel jsem k němu. Většina mého oblečení byla potrhaná a já zašpiněn od sazí. Nechal jsem to plavat a snažil se otevřít ty dveře. Uvnitř byla nějaká dívka, co já vím, mohlo jí být tak stejně jako mě. Můj věk se pohyboval okolo dvacet-jedna, v červenci mi bude dvacet-dva.
Ještě chvíli jsem s tím autem bojoval a nakonec jeho dveře povolily - trošku cvakly a skoro mi spadly na nohy, nebýt mé pohotové reakce. Vyprostil jsem zraněného člověka ven a položil na asfaltovou zem. Dýchala. Byla jen trochu dodřená. Zalomcoval jsem jí. Ještě chvíli se nechtěla probudit, ale nakonec to zvládla. Párkrát zamrkala, v té tmě jsem neviděl víc než lesk jejích očí. Pouliční lampy při nárazu zhasly. Nebude trvat příliš dlouho a svět nebude nic víc než jen velká tmavě modrá planeta. Dobře, to trochu přeháním, ale z čeho se asi získává elektřina? Nevím, kolik jí lidstvo za tu dobu stihlo nashromáždit, ale to je jedno.
"Co se stalo?" Zeptala se zmateně. Byl jsem ohromen, její tónina hlasu byla velmi příjemná. Když jí nikdo neodpovídal, pohlédla na mě.
"A vy jste?" Pokračovala a chtěla se posadit.
"Nejste zraněná? Já jsem Sasuke Uchiha a zřejmě vás náraz odmrštil a upadla jste do bezvědomí." Vysvětlil jsem stručně a snažil se pousmát, ale copak to šlo v tak tísnivé situaci?
"Áha... no, jen mě trochu bolí záda, vy jste doktor?" Nadzvedl jsem jedno obočí.
"Ne, nic takového, jen mě prostě vyrušil alarm od vašeho bývalého auta." Svraštil jsem čelo.
"Bývalého?" Podivila se a ohlédla se. "Ach tak." Pochopila, že to něco za ní, už se nejspíš v mnoha případech nebude dát považovat za něco dříve se podobající létajícímu autu, vždyť už to teď jen bezvládně leželo na zemi, neschopno nastartovat. Nebo to jsem si alespoň myslel.
"A vy jste?" Očekával jsem.
"Sakura Haruno." Odvětila a vypadalo to, jako kdyby nad něčím naléhavě přemýšlela. Nechtěl jsem jí rušit a tak jsem vstal, doteď jsem totiž při ní klečel. Pohlédl jsem na sebe, ale moc jsem toho neviděl. Potrhanou látku jsem cítil jen díky tomu, že zde profukoval vítr. Tohle je paráda, slunce nesvítí, zima, co víc si přát. Zatřepal jsem hlavou.
"Ach jo, co teď? Nedostanu se za svou rodinou a nevím, kde mám mobil." Povzdychla si mezitím co si prohledávala kapsy. Jak jsem odtušil, nebylo v nich víc, než pár drobných.
"Tak to jsme dva. Tedy, můj mobil mi odsloužil, blbá baterka." Utrousil jsem. Vycítil jsem, že se usmála.
A tak jsme tam jen tak stáli, povídali si, smáli se, všechno okolo bylo tiché a bezmocné. Ani jsem si asi pořádně neuvědomoval vážnost situace a co bych měl přesně dělat. Televize byly hluché a slepé, nemohli nás ani informovat, co dělají dál. Povzdychl jsem si, když se v naší konverzaci vyskytla několikaminutová přestávka.
"Měl bych najít Naruta." Svěsil jsem ramena a poškrábal se na hlavě.
"Uzumakiho?" Trhnutím jsem se na ni podíval.
"Ty ho znáš?"
"No, něco jsem o něm slyšela, nadělá dost rámusu a je to rebel!" Zvýšila hlas a zasmála se známé hlášce z filmu. Já jsem ji napodobil. Nikdy bych nečekal, že se budu tak dobře bavit s někým, koho skoro ani neznám.
"Tak pro začátek se stavím u něj doma." Řekl jsem, a i přesto, že se mi nechtělo odejít, otočil jsem se na patě.
"Já..." Ten hlásek mě přinutil znovu se obrátit. "Nemohla bych jít s tebou? Stejně nemám co dělat." Rozhodila zoufale rukama. Pousmál jsem se a přitom se mračil. Bylo mi jí líto.
"Dobře, tak pojď." Ve skutečnosti jsem byl rád, že mi bude dělat společnost.
Zpaměti jsem znal celé město, navíc, některé lampy ještě svítily, ale po tom nájezdu těch meteoritů to bylo chabé. Nedá se holt svítit. Ušklíbl jsem se.
Za doprovodu Sakury ta cesta utekla celkem rychle a rázem jsme stanuli před Narutovým bytem.
Bylo z něj slyšet hluk. Polkl jsem a zaklepal.
"Dále!" Ozvalo se. A tak jsme vstoupili. V nitru Narutova domu se sedělo a hlasitě smálo, požírali se brambůrky a různé solené krekry. Někteří prostě vůbec nevědí kdy přestat.
"Naruto, mělo by se dávat pozor, jestli se situace třeba nějak nevyjasní. Sakra Slunce nesvítí!" Zakřičel jsem, protože přes ten rámus by mě nebylo slyšet. Všichni přítomní na mě stočili hlavy, i když jsem nedokázal přesně rozeznat kdo to byl.
"Sasuke-kun, je třeba si užívat, i když to nikdo nechce. Navíc, tahle situace je celkem vtipná." Prohodil někdo.
"Hinato, už i ty?" Zhrozil jsem se a ucítil jsem nějaké teplo na rameni. Ohlédl jsem se.
"No tak Sasuke, uklidni se. Vážně s tímhle nemůžeme nic dělat." Povzdychla si růžovláska. Vytřeštil jsem oči a pak se vydýchal. Ostatně, měli pravdu, nesměla v nás překypět hysterie. A tak jsem představil Sakuru a zapojili jsme se do kruhu. Neměl jsem tušení, kolik je hodin, ale můj žaludek už hlásil, že má hlad a tak jsem sáhl po balíčku neotevřených chipsů a na sedačce jsem je v tichosti pojídal.
Celou tu dobu, co jsme tu seděli a smáli se (teda, já jsem se moc často nesmál), jsem se díval na Sakuru, jak se baví s ostatními. Musel jsem uznat, byla hezká, alespoň co se hlasu a povahy týče, do tváře jsem jí moc neviděl. A pořád mě zarážela její barva vlasů. Ale dříve než jsem odolal touze se zeptat, udělal to někdo jiný.
"A ty tvoje vlasy, jsou vod přírody?" Otázala se Temari, která hlasitě mlaskala a přitom si rvala další brambůrky do úst, svým dialektem šla poznat kdekoliv.
"Jo." Odpověděla trošku s úlekem a začala si své růžové vlasy namotávat na prst. Měl jsem chuť říct Temari, ať se trošku krotí, ale spolkl jsem nadávky spolu s další várkou solených brambor nakrájených na plátky.
_________________________________________________________________
Snad jsem si polepšila :3 názory? n.n
Snad jsem si polepšila :3 názory? n.n


















Jůů super super super :) další díl o ejdřív prosim a jsem zvědavá co na to Ino