Safety 2/4

23. dubna 2014 v 9:12 | Ufonek |  Jednorázovky
Sedl jsem si a Mira mi ihned donesla sklenku s pivem a nějaké ty šrouby pro chuť. Poděkoval jsem a odehnal ji. Jako všechny vždy odháním.

"Ahoj." Pozdravil mě někdo a já na něj namířil svůj ostrý výrazný zamračený pohled.
"Co je?" Prskl jsem. Měl jsem náladu pod psa. Wendy se zděsila. Neměl bych jí tak děsit.
"Neměl bys být na Levy takový." Pokárala mne.
"Já víím…" Protáhl jsem a promnul si obličej poškrábanými prsty. "Neměl bych takový být na nikoho. Ale vždyť se na ni podívej. Je tak maličká!"


"Ale není slabá Gajeele. Navíc má s sebou Jeta a Droye." Zvýraznila.
"A to mě má jako uklidnit? Oba jsou na nic." Práskl jsem pěstí do stolu.
"Gajeele…" Smutně na mě pohlédla. "Fakt nechápu proč tě má Levy tak ráda. Jsi arogantní." Najednou se chytila za pusu. "Ups."
"Levy mě má ráda?" Vyjekl jsem a vytřeštil oči.
"Nic nevíš." V hlavě mi to šrotovalo… to já jsem ten, kterého má ráda?
"Musím jít za ní." Vstal jsem, plně odhodlaný je co nejrychleji dohnat.
"Gajeele. Nezasahuj. Levy na té misi hodně záleží. Nech ji udělat to, co považuje za správné."
"Dobře." Uznal jsem. Měl bych nechat modrovlásce trochu prostoru.


A tak jsem šel jejich směrem, za chvilku jsem je dohnal. Dokonce jsem se naučil skrývat. Někomu jsem čmajznul čepici a nechyběli mi ani stylové brýle. Piercingy na nezvyklých místech jsem schoval za jakýsi kabát.

"Levy, ale víš co je nejzajímavější?" Ptal se jí právě Droy a uhladil si své hnědé vlasy.
"Už jste oznámili to, že jste gayové?" Spřáhla je a zachichotala se.
"Levy! Ty víš, že naše láska patří jen tobě!" Ohradili se oba unisono.
"Vždyť já vím. Dělám si legraci." Mávla rukou a já jsem pocítil někde v hloubi srdce nějaký nezvyklý pocit. Když mě má Levy tak ráda, tak proč nechodí na mise se mnou ale s nimi?
Jsou to její parťáci, no ovšem.

Stále jsem je odposlouchával, ale jen tak decentně, nemusel jsem slyšet všechny ty bezmyšlenkovité pochody. Ale jedno mě obzvlášť zaujalo, i když jsem to nezaslechl celé.

"Nejraději bych Gajeelovi rozbil hubu." Vyrokoval ten blonďatý.
"Jete, tebe stále ještě trápí, to co udělal? Už je to dlouho." Opáčila modrovlasá.
"Stále jsem mu to v hloubi duše neodpustil. Nezaslouží si tvou pozornost Levy."
"Možná máš pravdu." Povzdychla si. Cože? Jet mi teď hodlá ovlivňovat mou maličkou Levy? Bůhví proč jsem tam dal to přivlastňovací zájmeno. Ale tohle nedopustím. Nafrněl jsem se a trošku zpomalil. Rozhodl jsem se je už neposlouchat.

Zanedlouho jsme zašli do lesa. Vypadal skoro identicky, jako ten, ve kterém jsem strávil včerejší noc, až na to, že tenhle byl na druhé straně. Okamžitě mě do nosu praštila nějaká pachuť jehličí a mechu.
"Kde se schováváš…" Pravila Levy a nasadila si své čtecí brýle, pak vylovila z tašky nějakou hodně starou bichli a její rychločtecí schopnosti se okamžitě projevili.
"Píše se tu, že se máme vydat na sever po stopách vlků, ale nepíše se tu ani, jak vypadá. Měl by mít nějaký vzácný pohár, který odcizil panu B-b… nemůžu to přečíst. Tak pojďme." Kradmo jsem je následoval.

Narazili jsme na palouk, na konci tohoto palouku byl pařez a na něm spočívala jakási postava.
"Tak tohle bylo snadné." Ušklíbla se dívka, schovala knihu a spolu s taškou ji odhodila kamsi do trávy.
"Jete, Droyi, je náš čas ukázat, že jsme stále ten tým, jaký jsme bývali." Zasmála se, zřejmě v závanu nostalgie. Pozorně jsem ji sledoval.
"Ovšem." Přikývli a postavili se do formace tří.

"Tak jste tu, čekal jsem, kdy mě už konečně někdo přijde zatknout. Tak se ukažte." Postavil se proti nim a dlouhý kabát mu spadnul až pod kolena.
Droy vyslal ze svých rukou prut těch nejpichlavějších rostlin, jaké dokázal vytvořit a nepřítel tak zareagoval.
"Brána Blíženců!" Zařval a vytáhl nějaký klíč a jako na zavolanou se objevil párek modrých panenek poletujících ve vzduchu.
"Mág hvězdných duchů?" Podivila se Levy a sundala si brýle. "Magie písma…!" Zdůraznila, zamávala rukama před sebou a hodila po něm železným nápisem. Blíženci zareagovali a automaticky se proměnili do ní a napodobili ji. Dvě železa se srazila a rychlosti se anulovali a tak spadli na zem. Začali se mi sbíhat sliny. To by bylo jídla.

Tak to nějak pokračovalo až se Jetovi podařilo střelit mu rychlou ránu pěstí. Mág rychlosti. To nemusí být až tak úplně k ničemu. To toho kouzelníka odhodilo, asi dva metry dozadu.
Chvíli to vypadalo dobře pro Šedý tým a za okamžik pro toho tajemného kloboučníka. Ale nakonec byla jeho převaha jasná. Hvězdní duchové jsou sakra silní, a pokud dokážete používat tři naráz, je jasné, že máte nespočetné množství magie.

Hleděl jsem na Levy, na tu pravou, která právě byla odražena falešnou a upadla na zem. Falešná Levy k ní přišla a mávla rukou nad sebou, bylo jasné, že tohle nevěstí nic dobrého. Vypadá to, že skutečné modrovlásce došly síly a takto jsem to nemínil nechat.
"Po-pomoc…" Slyšel jsem její šepot a rozhodl se odkrýt. Vyskočil jsem, shodil ze sebe všechno to "nenápadné" oblečení, přeměnil svou pravou ruku na kus kovu a vystřelil na protivníka.
"Aargh!" Vykřikl jsem a spolu s tím dopadl na zem a Blíženci se odebrali do světa duchů.
"Gajeele!" Slyšel jsem její vysoký hlásek.
"Už je to v pohodě, prcku." Ušklíbl jsem se a hodil na ni krátký pohled, jelikož jsem měl příliš práce s nepřáteli. Vhodil jsem si do úst kousek její magie, která tu stále ležela na zemi.

Nabral jsem vzduch do plic.
"Tetsuryuu… no houkou!" Zařval jsem a vypustil z úst černý plamen, který sežehl všechny; jeho dosud používané nebeské duchy a jeho ještě třikrát. Došel jsem až k němu a z jeho kabátu vyhrabal to, co jsem potřeboval.
"Představoval jsem si to větší." Pohodil jsem ve vzduchu maličkým zlatým pohárkem. Otočil jsem se na patě a došel až ke klečící hnědoočce. Měla skloněnou hlavu.

"Tu máš." Podal jsem jí pohár, ale ona jen zavrtěla hlavou. Dřepnul jsem si k ní a jedním prstem ji přinutil, aby se mi podívala do očí.
"Gajeele…" Vzlykla, měla v očích slzy. Byla celá pochroumaná.
"Vedla sis dobře." Pohladil jsem ji po vlasech.
"Měls pravdu… jsem slabá…" Utřela si slzy z jejích velkých očí.
"Nejsi. Jsi silná. Akorát měl víc sil než vy." Snažil jsem se ji ukonejšit.
"Gajeele…" Spadla.
__________________________________________________________
Prosím komentujte, ať vím, že má cenu přidávat další díl :)
Jinak děkuji za komentář Nika2200 k předešlému dílu :)
A nebojte, Sasusaku fandové se taky brzo dočkáte :)
A rozhodli jste si, bude erotický konec, ale ti kdo nechcete, můžete přečíst jen 3 4ka bude jen taková doplňková. :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nika2200 nika2200 | 23. dubna 2014 v 19:03 | Reagovat

super dielik :-D som rada ze sa niekto konecne odhodlal napisat nieco na tento par :D je totiz moj oblubeny

2 Zuzanka Zuzanka | Web | 23. dubna 2014 v 19:15 | Reagovat

skvělá část, stejně jako ta předchozí... už se nemůžu dočkat na pokráčko... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama