Zatmění - část desátá - Hora

13. srpna 2014 v 12:00 | Ufonek |  Zatmění
"Tys to necítila? Pojď." Popohnal jsem jí a utíkali jsme za Tsunade.

"Je tu Orochimaru. Cítím ho."
"Sasuke to je blbost aby nás našel."
"Já ho cítím!" A za okamžik už něco prolétlo oknem a škráblo to Iruku o rameno.
"Dobře… POPLACH!" Zařvala na celý barák a všichni se sebrali a běželi ke dveřím ven. Jakmile jsem otevřel, někdo stál naproti mně. Měl černé vlasy, zelené oči a slizký úsměv.



"Tak tady máme evidentně toho vyvoleného. A nebo je to ta za tebou? Co když je to dívka, to mě nenapadlo…Kabuto!" Zařval a jeho šedovlasý poskok se začal automaticky hnát po Sakuře. To jsem nemohl dovolit. Sehnul jsem se a sebral ze země nějaký kámen, nejdřív jsem ho po něm chtěl hodit, ale pak mě něco napadlo.
Zavřel jsem oči a soustředil se na to, abych znovu vytvořil perfektní zbraň připravenou k použití. Za okamžik to bylo a já se jen natáhl a vystřelil. Strefil jsem Orochimara do ramene. Zavyl bolestí a na chvíli si kleknul na zem.
"Kabuto pohni si. Musíme už jít." Promluvil a Kabuto, nebo jak se jmenuje, vzal Sakuru a přehodil si ji přes rameno. Pak jako lusknutím prstů zmizeli.
"Sakuro!" Zařval jsem a doběhl na to místo, kde byl ještě čerstvě zvířený prach. "To není možné. Tsunade, musíme je okamžitě najít!" Zařval jsem na ně a bezvládně jsem klesl na zem. Vzali mi mou sladkou růžovlásku. Za to zaplatí.
"Sasuke vždyť ani nevíme, kde je máme hledat." Odpověděl Iruka a sevřel ruku v pěst.
"Já ano…" Zachraplal někde a já v tom tichém hlase poznal čtvrtého.
"Raikage? Vy víte, kde se Orochimaru schovává?"
"Ano, několik let jsem ho pronásledoval. Musíme se vydat na sever. Tam hora ční. A tam on se skrývá." Odpověděl s přeházeným slovosledem, což mu dodávalo více vznešenosti. Trošku mi připomínal zeleného mužíka z hvězdných válek, až na to, že tenhle chlap je vysoký jako hora.
"Jsou tři hodiny. Pojedeme tedy." Zhodnotila celou situaci blondýna a otevřela dveře od vznášedla. Všichni jsme nasedli. Raikage jel s námi, vešel se jen díky tomu, že tu s námi nebyla Sakura. Chudák. Teď určitě někde trpí a Orochimaru se z ní snaží vysát duši, protože si myslel, že to ona je vyvolená. Vzal špatného člověka.

Všichni v autě spali, až na Kakashiho, který se ujal řízení a mě. Já stále musel myslet na růžovlásku a na to, jak Orochimara zbiju. Nedokázal jsem se smířit s tím, že ji jen tak sprostě ukradl. Ani nevím, co hodlá udělat se mnou. Nebo spíš, co by se mnou udělal, kdyby mě chytnul. Určitě by nějak chtěl využít mých sil, ale to by se mu nepodařilo, protože já se mu nikdy nepoddám. I kdyby mne mučil.

Nakonec i mne přemohla dřímota, ale jen na chvíli, protože jsme zanedlouho zastavili u lesa.
"Tak vážení vystupovat, dál budeme muset pěšky." Řekl Kakashi a všichni se vyrojili z auta jako včeli z úlu, které šli sbírat med. Protáhl jsem se a porozhlédl se kolem. Byla tu vážně hora.
"Nepamatuju si přesně, kde Orochimaru a jeho garde spočívá, ale vím, že je to třetí vchod od vrchu."
"Což znamená osmá od spodu." Vydedukovala Tsunade. "No, to bude teda velký výstup. Naštěstí nám tu předkové nechali, i když strmé, schody." Lamentovala dál a já už jsem to nechtěl poslouchat. Šel jsem si vlastní cestou.

Nejprve jsme museli projít lesem a až pak se před námi tyčila hora v plné kráse. Tsunade měla pravdu, tohle bude velký. Podíval jsem se pořádně a uviděl jsem schody obrostlé trávou a ve velmi špatném stavu. Nikdy o ně nepečoval, aby taky jo. Kdo by sem chtěl lozit.
"Půjdu první." Řekl jsem jim a kupodivu nikdo neprotestoval, jen přikývli. Nevím, co jsem čekal.
Začal jsem výstup. Musel jsem se rukama zachytávat o další schody nade mnou, abych to vůbec zvládl.

Byli jsme teprve u pátého vchodu, když bylo deset hodin. Nikdy jsem si nepomyslel, že to bude trvat tak dlouho. Ale nedivil jsem se, když jsem se podíval dolů, neviděl jsem nic jiného než obrovskou výšku. Ale na druhou stranu, byl odsud krásný výhled. Někde v dáli zazpíval orel.
"Sasuke, ty chceš ještě pokračovat? Měli bychom se tu utábořit." Pověděl vždy rozumný Kakashi a já mu tentokrát musel dát za pravdu.
"Dobře, vyspíme se a pak znovu půjdeme." Přikývnul jsem a sedl si. U každého vstupu byli takové placy, kde by se vešel celý tábor. Roztáhli jsme si deky a lehli si. Já se ještě dobrou půhodinu jen tak nepřítomně koukal do hvězd. Byl jsem celou tu dobu u Sakury. Chtěl jsem jí obejmout, políbit. Ani nevíte, jak moc bych se s ní chtěl milovat. Je to jeden z mých největších snů, ale jen, pokud ona bude chtít.

Nakonec jsem i tak usnul. Mé sny byly neklidné. Stále jsem se převracel ze strany na stranu. Zdálo se mi, jak Sakura křičí moje jméno, abych jí přišel na pomoc. S trhnutím jsem se probudil, neboj Sakuro, už jdu!
Vstal jsem a vyprášil deku, pod kterou jsem spal. Za noc na ní napadalo všelijaké listí a dokonce i havěť jí nepohrdla. Podíval jsem se na hodinky. Bylo šest hodin ráno a všichni ostatní ještě zarytě spali. Podíval jsem se na oblohu, kterou stále zdobily hvězdy a měsíční svit. Nikdy jsem si neuvědomoval, jaké štěstí máme, že nás obohacuje sluneční záření. Vsadím se, že až bude po všem a slunce opět bude svítit, všichni tu budou chodit bílí jako stěna. Ale to je ještě daleko. Povzdychl jsem si a začal všechny budit.

Bylo devět a my konečně byli u osmého vchodu zespoda a třetího zvrchu. Tedy, ne, že by to snad byl vchod, byla to spíš obrovská prasklina, do které se dalo vejít. Musel jsem uznat, že to má Orochimaru dobře zabezpečené, komu by se chtěla lozit taková výška. Možná tak nějakým bláznům a nám.
"Tak jdeme." Zavelel jsem, ale Tsunade mě zastavila.
"Sasuke, než tam půjdeme, musíme si říct, kdo co udělá." Zadívala se mi do očí.
"Já půjdu zachránit Sakuru, vy běžte hledat Orochimara, potom se k vám připojíme." Odvětil jsem.
"Jo, to by asi mohlo jít. Dobře, kupředu!" Řekla a tak jsme vyšli.
______________________________________________
Prosím si aspoň nějaký komentář!:)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sim sim | 13. srpna 2014 v 16:36 | Reagovat

Parada :)

2 kurenai-chan kurenai-chan | 9. října 2014 v 16:11 | Reagovat

Bude pokracko O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama