Snow

22. listopadu 2014 v 22:46 | Ufonek |  Drabbles
Bitva, sníh, jehlice, kunaie, ubrečené oči.
To vše to charakterizuje. Je znovu den bitvy, kde se všichni shinobi zapojují do akce a chtějí ochránit své rodiny a přátele. Tak se snažím i já.
Neustále se ohlížím, jestli po mě někdo nejde zezadu a v mezičase se kouknu i na své nejbližší jako je Sasuke s Narutem. Ti znovu bojují ve předu, kdežto já jsem spíš v té zadní linii.


Zima je krutá, všichni jsou oděni v zateplených pláštích a čelenkami všeho druhu. Jen on je jako ledová kostka, jako kdyby mu zima nebyla, má své staré oblečení a svou nejoblíbenější zbraň- katanu.

Jak jsem na něj tak hleděla, mimochodem jako smyslů zbavená, nestihla jsem si všimnout nepřítele předemnou a ten mi uštědřil slušnou ránu do břicha. Zamračila jsem se a načerpala sílu do jediného útoku, který ho také usmrtil. Vydýchala jsem se a znovu čelila dalšímu nepříteli.

Zdálo se mi, jako kdyby to bylo nekonečné, celý ten moment, když jsem to uviděla. Zůstala jsem stát jako solný sloup a jen nevěřícně zírala. Sasuke…

Rozběhla jsem se za ním a nedbala žádného volání na mou osobu… Sasukeho probodli, ne, to není pravda, to není fér…
Byla jsem na místě a on mi spadl do náruče. Na jeho bezchybné tváři ještě roztával padající sníh.
Konečně mi nastartovala mysl a já použila své síly, které jsem tak dlouho trénovala. Zelená záře mi vyšlehla z dlaní a já je přiložila k němu.
"Tolik jsi zesílila…" Zahchraptěl. Oči se mu zavíraly, vypadalo to, jako kdyby mé léčení nebylo nic platné.
"Sakuro, nevyčerpávej se…" Zakašlal a mě do očí vjely slzy. Nemohla jsem si to připustit a snažila jsem se dál.
"Ne, ne… Ne Sasuke ty neumíráš!" Vzlykla jsem a ona slaná voda mi zamlžila výhled na jeho osobu, otřela jsem si oči.
"Usměj se, nechci si tě pamatovat uplakanou…" Na jeho tváři se objevil úšklebek. Kvůli němu jsem se posnažila, zelené plameny zhasly…
"Promiň Sasuke… zase nejsem dost silná… znova jsem tě zklamala…" Plakala jsem a objímala jeho tělo.
"Ne Sakuro, to není tvoje chyba, já jsem nebyl dost silný…Pojď sem." Znovu promluvil a já se k němu sehnula, až se mé rty dotkly jeho. Na mírný okamžik jsem vylétla očima pryč, všichni nás bránili… Rozplakala jsem se ještě víc.

"Miluju tě Sasuke… prosím neumírej…" Ale moje prosby nebyly vyslyšeny…
"Já tebe taky Sak…" S tím se jeho slova rozplynula a od jeho úst nevystoupal žádný bílý opar… Pevně jsem sevřela jeho svalnaté tělo a zabořila do něj uplakanou tvář… Slzné kanálky mi vyschly z ničeho nic… Zaklela jsem a vstala.
"Je mrtvý…" Pronesla jsem najednou s ledovým klidem a otočila se čelem ke zlým ninjům. Nachystala jsem si protiútok…

Drtila jsem je jednou ranou, ale ani to nepomohlo mé zlomené duši…
_______________________________________________________________________________________________

No, nejdřív jsem nevěděla k čemu to přiřadit, ale je to spíš drabble než povídková jednorázovka...

Tak jo, doufám, že vás bavila a prosím o zanechání nějakého komentáře :-)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aki Aki | Web | 23. listopadu 2014 v 4:16 | Reagovat

To bolo take smutne,ale krasne

2 Iva Iva | 23. listopadu 2014 v 18:58 | Reagovat

Budem plakat :( inak bolo to prekrasne ;)

3 simona simona | 23. listopadu 2014 v 21:52 | Reagovat

O_O  plac je na miste ale bylo to uzasne :)

4 sakurauchiha123 sakurauchiha123 | E-mail | Web | 26. listopadu 2014 v 14:54 | Reagovat

Nádherná jednorázovka, plakala jsem u toho ale máš moc krásné povídky a pěkný blog. :-( :-)

5 Cam Cam | E-mail | Web | 29. listopadu 2014 v 17:46 | Reagovat

ach, zase tak depkoidní... Ještě že to v manze dobře dopadlo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama