24. ledna 2015 v 21:27 | Ufonek
|

Ahoj Ahoj, k minulé povídce jste mě trošku zklamali, dnes jsem našla naprosto úžasný obrázek, no hleďte :3 hned jsem musela napsat drabble...
Tak komentáře prosím :3
"Prosím, vem si mě." Řekl jsem v půli věty, kterou říkala, už jsem nemohl vydržet jen tak nečinně v mé kapse žmoulat prsten a neříct tu větu, kterou jsem plánoval už týden. Přidržel jsem prsten před ní. Ani jsem si nekleknul, cítil jsem se jako chuligán, ale už bylo pozdě. Skousnul jsem si spodní ret a nepatrně uhl pohledem, ale hned na to, jsem oční kontakt znovu navázal. Její zelené oči se na mě se zájmem upíraly a ústa měla lehce pootevřená. Stále nic neříkala a já začal být už lehce znepokojený. Když v tom najednou jí po tváři sjela slza a ona si dala ruce před ústa. Nevěděl jsem co to je za reakci.
"Ale jestli nechceš…" Zkroutil jsem obočí. Mělo mi to být hned jasné, je to moc brzy.
"Ovšem, že si tě vezmu." Skočila mi do náruče a mě chvíli trvalo, než jsem si přebral, co řekla. Ona si mě vezme. Usmál jsem se a sevřel jí v náručí. Teď jsem byl nejšťastnější muž na planetě. Obrovsky jsem si oddechl. Vezme si mě…
Kawai 😍😄😊