Pozměněný život II

13. ledna 2015 v 19:54 | Ufonek |  Pozměněný život
Byl chladný letní den, oknem foukal studený vítr a za ním se skýtal nádherný pohled. Muž klečící na kolenou, dělajíc zřejmě svůj největší životní krok. Chtěl, aby se za něj dívka, se kterou chtěl strávit celý svůj život, vdala. Hlasitě polkl, bylo to už dlouho od otázky a růžovláska ze sebe stále nevydala jedinou hlásku.

Pevně si držela pěst u těla a s pootevřenými ústy na něj hleděla. Tohle se jí ani nikdy nezdálo, pravda, častokrát si to před spaním přehrávala a doufala, že se jí tento obraz třeba vloudí do snu a připravovala si svou odpověď, ale teď, když je to skutečnost, nevěděla co říct. Přísahala by, že tlukot jejího srdce bylo slyšet na metry daleko. Potící se černovlásek před ní přitom cítil jen to své.
"Nemusíš odpovědět hned, pokud ne-" Začal, protože už byl netrpělivý.
"Vezmu si tě!" Přerušila jeho větu. Konečně mu odpověděla. Cítila se tak šťastně a naplněná jako nikdy předtím. Možná, že už dávno měla být v nemocnici a starat se o pacienty, ale zatím by se jen nejraději postarala o své splašené srdce.
"Sakuro…" Vydechl její jméno a pro sebe si oddechl. Na tváři se mu usídlil trošku nejistý úsměv, vstal a došel až k ní. Z krabičky vybral prstýnek a navlékl ho na její útlý prstík na pravé ruce. Na prsteníček. Nejprve ji objal. Zelenooká stále třeštila oči na svou ruku a na blyštící se zlatý prsten. Byla jako očarovaná. Trošku se od ní odtáhl, ale to jen proto, aby jejich rty mohl zase spojit.

"Kdy by ses chtěla vdávat?" Usmál se a držel ji za obě ruce. Její tvář se začala barvit nachově. Zavřela oči a vydýchala se. Stále se nedokázala uklidnit, stále byla tak vyvedená z míry.
"Asi co nejdřív…" Zřervenala ještě víc a pročísla Sasukeho inkoustové vlasy, měla ráda, když ho mohla jen tak hladit. Všimnul si její rudé tváře, taky jak by ne.
"Nemusíš se tak červenat, Sakuro." Usmál se a konečky prstů lehce přejel přes její lícní kosti.
"Ale dobře, zařídím, aby to bylo co nejdříve, už jsem mluvil s Narutem, můžu tu zůstat." Lehce se usmál a ona mu skočila do náruče.
"Proteď musím jít něco zařídit, vrátím se večer, krásko." Dal jí letmou pusu na čelo, načež jí do něj cvrnkl a vyskočil oknem. Růžovláska by málem zapomněla na tu buchtu a tak honem otevřela troubu, byla sice trošku začouzená, ale nic, co by se cukrem nedalo zakrýt.

Dnešní den byl pro ní speciální. Zabalila kousek bábovky do dózy a vyšla z domu. Okamžitě jí ofouklo, ale jí to nevadilo. Dnešní den patřil jen a jen jí. Zavřela oči a chvíli poslouchala švitoření kolem sebe. Slyšela šumění listů a cvrlikot ptáčků, ale taky spoustu bab jak klebetily. S nadšením vydechla a vydala se směrem k Hinatě.

"Už běžím!" Zakřičel někdo z okna, když zazvonila a moment trvalo, než se modrovláska zkodrcala ze schodů a otevřela jí.
"Ahoj." Pozdravila ji a okamžitě ji objala.
"Zdravím." Usmála se růžovláska a následovala Hinatu do schodů. "Hinato, já jsem tak šťastná!" Zavýskla a sedla si na barovou stoličku, zatímco jmenovaná míchala nějaký osvěžující nápoj.
"Vážně, copak se děje?" Zeptala se a v očekávání se na ni podívala.
"No, říkala jsem ti, že se Sasuke má vrátit. Vrátil se, včera… no a dneska ráno mě požádal o ruku." Usmála se, při té představě se jí do tváří znovu nahrnula krev.

Úpěnlivě čekala na Hinatinu reakci, oči zabodnuté do země, ale když nic nepřicházelo, nezbylo jí nic jiného, než se na ni podívat přes ofinu růžových vlasů.
Modrovláska stála v němém úžasu, ústa pootevřená a z očí jí stékaly slzy.
"Ach Sakuro!" Výskla a utíkala ji obejmout. "Jsem za tebe tak šťastná!" Plakala. Sakura ji pevně stiskla na zádech a více ji k sobě přivinula. Položila si hlavu na její rameno. Poprvé za život to štěstí mohla prožívat s ní.
"A co Naruto?" Obrátila téma, nemohla se nezeptat. Hinatino nadšení povadlo, když si vzpomněla na jejího modrookého manžela, který byl vždy až po hlavu zaházen dokumenty a instantním ramenem. Nenáviděla ho za to.
"Však víš, pohoda." Odpověděla, Sakura se ale nenechala oblafnout. Bylo jí jasné, že něco není v pořádku.
"Ale no tak, vždyť víš, že mi vždy můžeš všechno říct." Povzbudivě se na ni usmála a Hinata se dala do vyprávění.
"…a nevím už jak dlouho nebyl doma na víc jak čtyři hodiny. Jsem na to s dětmi sama no…Stýská se mi." Povzdychla si. Sakura nemohla tušit, jak těžké bude manželství. V tomhle měla trošku štěstí, že Sasuke o žádný tak vysoký post nežádal, i když jednou ho tato myšlenka - že by se stal hokagem - napadla.
"A kdy se sezdáte?" Přešla na trošku usměvavější téma. Růžovláska se zamyslela. Bylo léto.
"Chtěla bych co nejdřív, ale pravděpodobně to vyjde na podzim." Usmála se a tmavovláska na ni mrkla.

~ ~ ~

"Ahoj krásko." Pohrával si s lehkými tóninami jeho melodického hlasu a růžovlásce díky tomu přejel mráz po zádech. Klečel na parapetu jejího okna a zády se opíral o rám. Sakura se na něj otočila a on ji znovu odrovnal lehce pootevřenýma očima a smyslnou vůní, která se brzy rozlehla po celém jejím pokoji.
"No… ahoj, vylekals mě." Postěžovala si trošku a vydechla. Celý den se na něj těšila. Však on taky, přemýšlel nad svatbou a nejednou mu i přišla na mysl svatební noc.
"To jsem nechtěl." Slezl z parapetu a ladnou chůzí došel až k ní. Nachystal si dva prsty a lehce jimi pozvedl její bradu. Přiblížil se k ní a jen jí zpříma hleděl do očí. Okamžitě zčervenala jako paprička a chtěla uhnout, ale měl ji jako svázanou. Ani nepostřehla, jak se k ní přiblížil, ale rázem jí drtil ústa těmi svými a lehce je skousl.
"Au." Zabědovala a z jejího dolního rtu vystříklo nepatrné množství krve.
"Promiň." Chytil její hlavu do dlaní a tlačil mnohem víc, najednou se váleli po posteli a on jí šahal tam, kde se dalo.
"Ne…!" Chytla ho za jeho svalnaté předloktí, když se jí snažil dostat pod sukni. Podíval se jí do očí.
"Omlouvám se, jdu na to moc rychle." V tu ránu už seděl na posteli, chvíli přemítal a pak znovu zmizel. Vypadalo to, že tuto noc růžovláska zůstane sama.
_________________________________________________________________________________

Dlouho tu nebyla, tak jak se vám líbila?? :3
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 SakuraUchiha123 SakuraUchiha123 | E-mail | Web | 13. ledna 2015 v 21:58 | Reagovat

Krásná povídka, už se těším na další díl. :-D

2 sima sima | 13. ledna 2015 v 22:36 | Reagovat

:-D  8-O  8-)  hustý!

3 Nanashi Nanashi | 14. ledna 2015 v 15:10 | Reagovat

Dobre ty, len tak ďalej :D Už sa teším na ďalší dielki, dúfam, že príde čo najskôr :D

4 Adís Elliador Adís Elliador | E-mail | Web | 16. ledna 2015 v 23:46 | Reagovat

Oh..:o Ježiš, toje nádherné! :3 Opravdu nádherně píšeš! :3 Kawaiííí..:33 ^^

5 kyuubinka kyuubinka | 19. ledna 2015 v 7:14 | Reagovat

Krasny dil :-)))

6 Aki Aki | Web | 19. ledna 2015 v 21:39 | Reagovat

prekrásni dielik.

7 uchihaboy. uchihaboy. | 19. ledna 2015 v 21:58 | Reagovat

je to paráda, mě jako klukovi se to moc líbí akorát by to chtělo trochu častější vydávání :) ale chápu to

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama