Únor 2015

Selfish Asshole 3

28. února 2015 v 10:32 | Ufonek |  Selfish Asshole
"Sakuro promiň mi to, já…" Vstal jsem a došel jsem až k ní.
"Obleč se." Odvrátila ode mě pohled. Vzal jsem na sebe trenky a košili.
"Promiň." Ještě jednou jsem se omluvil.
"To není tvoje chyba, snažils mě zastavit, měls pravdu, byla jsem trošku podnapilá, chtěla jsem to, co to se mnou je." Otírala si slzy, avšak marně.
"Sakuro." Semkl jsem rty, připraven to říct.
"CO je? Chceš mi říct ještě něco, co mi zkazí život ještě víc?" Pohlédla na mě pohledem plným beznaděje, takhle ji neznám.
"Miluju tě." Nechápal jsem, kde jsem nacházel ten klid, se kterým jsem to říkal.
"No ještě lepší! MŮJ ŠÉF MĚ BALÍ!" Pleskla mi do tváře, musím se přiznat, tohle vážně ranilo mé city. Ale to, co následovalo, je ranilo ještě víc. Rozbrečela se a sesula se k zemi.
"Promiň Sasuke, promiň, není to tvoje chyba. Musím odsud zmizet, nemůžu pracovat s někým, kdo se mnou měl sex, panebože. Musím pryč. Promiň mi to." Plakala. Vzdychl jsem.
"Dám výpověď." Odpověděl jsem.
"Mně? Jo dej." Stále si otírala slzy.

Selfish Asshole

28. února 2015 v 10:29 | Ufonek |  Povídky + rozcestník
KLIK <---- rozkliknout

Dílovka?

24. února 2015 v 18:11 | Ufonek |  Thoughts
Well, ahoja lidáčci, dnes tu máme opět něco k zamyšlení, co bych s vámi chtěla probrat.

Selfish asshole 2

19. února 2015 v 20:10 | Ufonek |  Selfish Asshole
Noc se pomalu blížila ke svému konci, měl jsem v sobě několik šampaňských a Sakura to samé. Bylo to tu vážně dobré. Vždy, když jsem musel hovořit s někým jiným, bedlivě jsem růžovlásku sledoval. Žárlil jsem pokaždé, co ji nějaký muž vyzval k tanci a ona přijala. Proč musí být tak atraktivní?
Jednou jí dal nějaký muž jahodu do jejího šampaňského, pak se sehnul k jejímu uchu a něco jí pošeptal. Ona se uchechtla, no tohle!
"Pane Uchiho, věnujete se plně tématu?" Zeptal se mě stařík s šedivým knírkem. Zbystřil jsem.
"No ovšem." Povzdychl jsem si. Tohle budu muset dokončit.

Selfish asshole 1

15. února 2015 v 19:45 | Ufonek |  Selfish Asshole

"Tak, můžeme jít na to interview." Otevřela dveře do mojí kanceláře a povzbudivě se usmála. Zvedl jsem oči od mého papírování a přejel ji pohledem. Viděl jsem moji kolegyni. Ne, viděl jsem mnohem víc než to, soustředil jsem se na každý detail, i když možná neúmyslně. Její růžové vlasy měla přehozené přes levé rameno a splývání končila hnědá gumička, která oddělovala vrch od spodu.
Neměla nijak velká prsa a to si ani nekompenzovala velkým výstřihem. Měla prostý černý top pod prsa a vysoké pruhované kalhoty s hnědým páskem ladícím s její gumičkou. Zelené oči jí jiskřily a stále se na mě dívala. Koutek mi trošku vyjel nahoru.
"Hned jsem tam." Odpověděl jsem klidně, i když jsem byl perfektně nervózní. Nebyla to tak docela moje kolegyně, spíš asistentka? Nevím, pomáhala mi naprosto se vším. Když jsem byl nemocný, přišla se o mě dokonce starat, uvařila mi polévku. Zase jsem se zasnil. Kdyby tak věděla…

Hollywood Hills

11. února 2015 v 17:37 | Ufonek |  Oznámení
Ciao,
Dobře, hollywood hills to zrovna nejsou, ale i tak je tady krásně! Nazdárek vážení, už 4 dny jsem v Orlických horách,v Říčkách, na lyžovačce se svým "otoko" :D a je to paráda!
Jen pro oznam, že tento týden asi žádnou povídku nečekejte, mám prázdniny, tak se mějte pěkně :-)