close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Plume 2/?

26. dubna 2015 v 15:16 | Ufonek |  Jednorázovky
Sakura

"Sak, volá sem nějaký pán a ten říká, že nechce mluvit s nikým jiným než s tebou!" Zatřásla jí ramenem její tmavovlasá přítelkyně.
"Řekni mu, ať chvíli počká, mám na drátě Ino." Podívala se jí do levandulových očí. Musela se dost přemáhat, když ještě asi pět minut musela poslouchat kecy blonďaté, které jí připadaly totálně nezajímavé. S každým kdo zavolal, doufala, že je to Sasuke. To od té chvíle posledně, kdy jí požádal o důvěrnější oslovování. Tehdy zazmatkovala a urychleně to típla. Nevěděla, proč to udělala, ale když v ruce svírala sluchátko, které hlásilo jen čas a velký telefonní seznam, bylo pozdě bycha honiti.

Od té doby se totiž neozval ani jednou, a to už to byl týden.
Když už konečně dokázala Yamanaka říct, že musí končit, málem Hinatě vykloubila rameno, jak rychle se po pevné lince ohnala.
"Haruno Sakura." Snažila se předtím zpomalit své splašené srdce, ale asi to nepomohlo, stále se jí zdálo, že byla tak nějak…ufuněná?

Sasuke

Konečně slyšel její hlas. Uplynul týden a on začínal pochybovat, že s ní vůbec někdy mluvil. Každou volnou chvíli chtěl zvednout sluchátko a vytočit číslo na onu ´agenturu´, která existuje za účelem pomáhat lidem v nesnázi. Stále ho však uháněla ta představa, že tam jeho zelenoočka nebude. A taky to, jak s ním pěkně vymetla. On se snažil, ale ona ho odmítla…
"Haló?" Ozvalo se a on se konečně dostal ze spárů svých spletitých myšlenek.
"Tady Sasuke." Smutně se usmál, když to říkal. Co když to vypne? Co bude dělat pak? Už nikdy ji neuslyší, ani ji nebude moci najít, protože neví, jak vypadá. Nebo by se mu jen prostě nechtělo? Když něco chcete, tak to uděláte.
"Ah…" Ani nedořekla, spíš to bylo jen takové zamumlání.
"Omlouvám se za to předtím. Byl jsem unáhlený." Musel se vyjádřit k tomu incidentu, když ona se k němu evidentně neměla. Tohle bylo snad nejdelších dvacet sekund jeho života. Telefonické zařízení si přímo drtil k uchu svou pravačkou, na které se pohodlně rozvalovaly jeho značkové hodinky, jejichž tikot byl najednou stonásobně hlučnější.
"To je v pořádku, nikdy jsem neměla v plánu to položit, byla to náhoda, jen jsem pak neměla sílu zavolat znovu." Tak takhle to bylo. Spadl mu obrovský kámen ze srdce.

Sakura

Ani si nevšiml, že mu lhala, jako když tiskne. To je dobře, nechtěla být prozrazena. Nesměl zjistit, jak velké z něj tahle holka má nervy. Jak se jí při každém jeho slovu neskutečně podlamují kolena, ještě že sedí.
"Jaké máte vlasy?" Proč se neustále ptal na její vzhled? Ale neměla mu to za zlé, asi by dělala úplně to samé, kdyby si volala s někým cizím. Povídají si jako přátelé, ne jako někdo, kdo tomu druhému má pomoci, ani se jí nesvěřil se svým problémem nebo vůbec s tím proč zavolal. Povzdychla si.
"Jiné…" Zašeptala, nechtěla se jí říkat přesná barva. "Můžeme si tykat." Dodala potom, když jí neodpovídal.
"Jste… tedy jsi, si jistá?" Zeptal se, ona nad tím jen mávla rukou.
"Uhm." Přikývla do telefonu, když jí konečně docvaklo, že její gesto asi jen ztěžka uvidí.
"Jako kompenzaci za mé unáhlené chování bych tě chtěl pozvat na koncert. Nazval jsem ho Plume. Za tři dny v Konoze. Přišla bys?" Málem se udusila, když tohle slyšela. Snažila se totiž potlačit své fanouškovské zavýsknutí a místo toho se dávivě rozkašlala, okamžitě sluchátko položila na stůl, aby to neslyšel. To však netušila, jak moc ´položila´…

Sasuke

Znovu mu to zaklapla? Nemohl tomu uvěřit. Povzdychl si a hodil mobil na postel kousek od něj. Jemu se snad nikdy nesplní nic. Moc se mu líbil její hlas, neustále si představoval ty kočičí oči. Tak strašně ji chtěl vidět a ona teď pohřbila všechny jeho naděje.
Vzal do rukou kytaru a svými prsty se lehce otíral o struny, které později začal doprovázet svým hlasem. Byl smutný, to nepochybně, nikdy by nevěřil, že to tak někdy bude cítit, ale ta dívka mu neskutečně přirostla k srdci, i když se slyšeli jen dvakrát. Chápete to, slyšeli! Oni se ani jedinkrát neviděli, i když Sasuke si ji mohl vyhledat někde na stránkách její práce, neudělal to.
A tak se zrodila jeho nejnovější píseň, klidná, pomalá…a pro něj snad nejprocítěnější ze všech, v mysli měl totiž jen a stále Sakuru.
Tuhle bude zpívat na vystoupení, kdo ví… třeba se ukáže.


~~ O tři dny později ~~

Sakura

Spěchala. Na webu si pozjišťovala podrobnosti jeho koncertu, když jí zbytek nestihl doříct. Volala mu pak nazpátek, ale nezvedal. Připadlo jí normální, že je na ni naštvaný. Zase mu to típla, i když tohle teď bylo totálně neúmyslně a nebyla vteřina, kdy by nelitovala, že se neovládla.
A ona teď zaspala! Koncert měl začít až v osm večer a ona zaspí… televize je vážně zlý nástroj. Obula boty, které nápadně připomínaly glády, ale nebyly pravé. Na ni by ty boty byly moc těžké.
Hodně přemítala o jeho slovech. Nazval jsem ho Plume. Plume je z angličtiny přeloženo Pírko. Rozhodla se na sebe upozornit i jinak, než svými růžovými vlasy, o kterých naštěstí neví, seč mu je už naznačila; nezvyklé. Vzala si onu již zmíněnou věc, která měla černou barvu a upevnila si ji na hlavu. Teď si bude spousta lidí poklepávat na čelo, že nějaká růžovlasá ženská spí se slepicemi (přitom bylo havraní!).
Ale bylo jí to jedno. Poprvé ho uvidí.

Musela rozbít prasátko, i když říkal, že by ji pozval, určitě to nemyslel jako takhle. Přece jen proč by on, rocková hvězda, pozýval na koncert ji, úplně obyčejnou ženskou.
Běžela ulicemi, prodírala se přes davy, které byly čím víc tím větší, když se začala přibližovat k onomu baru, nesoucí jméno Konoha. Byl velký, to ano, ale dokáže se dostat do takové blízkosti, aby ji uviděl? Chtěla to. Pak se nad tím zamyslela. K čemu by jí to bylo? Jediné co on ví je, že má zelené oči…

Sasuke

Seděl za oponou a lehce brnkal na kytaru. Jeho doprovod bude k jeho jedné písni pouze kytara. Potom se přidají i bicí a klavír, ale tu úplně první chce věnovat jedné osobě. To kvůli ní našel ta slova.

"Můžeme?" Zeptal se ho jeho manažer a tiskový mluvčí. On lehce kývnul hlavu, vstal a vzal za hrdlo svou kytaru. Byla černá, z toho nejjemnějšího dřeva a dal mu ji kdysi jeho bratr. Byla pro něj velmi cenná.
Závěs se vytáhl a on tam stál, obklopen davem, který v momentě začal křičet jeho jméno. Porozhlédl se a vykouzlil jeho typický poloviční úsměv. Přešel až k barové židli, na kterou se následně usadil.

"Máte se?!" Ozvalo se po hale, vypadalo to, jako kdyby křičel, ale to jen normálně řekl do mikrofonu. Všichni začali znovu nadšeně ječet. On už automaticky pátral po smaragdových očích. Nikde je však nezahlédl.
"Tuto píseň bych chtěl věnovat dívce, která mě v posledních dnech okouzlila a můžu vám to tady veřejně říct." Sepjal víčka k sobě. Nechtěl se schovávat, chtěl se s ní sejít a doufal, že to pochopí.
"Začněme…" Zamumlal a přehodil si kytaru přes koleno.
"In the light shiftin through my fingers now…my fighting spirit is hidden the light in my eyes still reflected…" Rozezvučel se jeho hlas a on otevřel oči.

Sakura

Viděla do jeho černých tůní, jak ji probodává pohledem. Upevnila si pírko ve vlasech. Zatvářil se zvláštně, ale jeho zpěv se tím nijak nenarušil. Poznal ji? Jeho hlas byl tak procítěný… říkal, že to věnuje jedné dívčině. Posmutněla. Takže on už má někoho, kdo je mu drahý. Sklopila pohled, nedokázala se do těch jeho dívat dlouho, bylo to jako za trest. Jeho srdce už má jiná.
Když svá kukadla zase zvedla, stále na ni civěl. Jako kdyby ta slova, která se linula z jeho úst, byla právě pro ni. Usmál se a ona se málem skácela k zemi. Tak krásně se usmál! Věděla, že je okouzlující, ale že až takhle.

Sasuke

Zubil se, teď snad opravdu upřímně. Našel ji! Musela to být ona. Zelené oči se na něj už od pohledu sympaticky culily. Vlasy měla růžové, což ho trošku zaskočilo, ale přece sama říkala, že jsou jiné. Když si všimla, že ho sleduje, sáhla si do nich…na něco. Ale co to bylo? Pírko? To prostě musela být ona. Nikomu jinému neprozradil, jak se jeho koncert jmenuje.
Konečně ji viděl a byla ještě krásnější než v jeho představách. Tak téhle dívce patří ten nádherný hlas.
"Inexperience resting in the palm of my hand, an endless tommorow…I will give to my precious person…" Obzvlášť při těch posledních slovech si dal záležet, aby se na ni koukal. Do těch jejích smaragdů, které konečně zřel, jenž se leskly jako dva naleštěné démanty.
Zavřel potěšeně oči…Když je však znovu otevřel, už tam nebyla. Zpanikařil a nevydal ze sebe ani hlásku. Nebyl ten typ, komu playback kryje záda…
A tak nebylo divu, když všichni zanechali svých pohybů a jen vyjeveně hleděli.
"Promiňte." Zasmál se a znovu začal zpívat, pověsil si kytaru na krk a rozešel se po podiu, očima ji hledal všude, ale jako kdyby se země slehla.

Sakura

Využila povyku, aby se rychle dostala ke dveřím. Už to nemohla vydržet. Její city ji přemohly a z očí jí vytryskly slzy. Jak se na něj může takhle dívat, když na světě je pro něj nějaká jiná?


_______________________________________________________________________________
V příštím díle Sakuru víc rozvedu, teď je čas na vaše hodnocení :-)
Omlouvám se za neaktivitu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Cam Cam | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 18:26 | Reagovat

Další, chci vědět jak to bude dál...

2 Nanashi Nanashi | 26. dubna 2015 v 21:51 | Reagovat

Sakra holka, musíš vydať ďalšiu časť čo najskôr, inak sa zbláznim z toho, ako to bude ďalej :D Veľmi dobrá jednorázovka, len tak ďalej ;)

3 Adís Eliadora Adís Eliadora | Web | 27. dubna 2015 v 6:45 | Reagovat

To je něco úžasného! >< :3 Kawaii ! TwT Těším se na dalšíí ! :3

4 Saky Saky | E-mail | Web | 27. dubna 2015 v 17:16 | Reagovat

Moc krásne ^^ Už aby tu bolo pokračovanie :)

5 Sim Sim | 29. dubna 2015 v 8:44 | Reagovat

Skvěle další další další 😍😄

6 Cam Cam | E-mail | Web | 1. května 2015 v 23:29 | Reagovat

Haaa, pořád nic? A já už se tak těšila na pokráčko! Fňuk...

7 Aki Aki | Web | 15. května 2015 v 20:10 | Reagovat

prekrásny dielik vrhám sa na posledný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama