na Blog.cz

Omlouvám se za neaktivitu, lidičky.
Ale mám toho teď v poslední době strašně moc, škola, uzavírání známek (mé pěkně podělané vysvědčení) a pak taky nějaké osobní věci, tak se z toho tak nějak hrabu. Snad to bude v pořádku.
Užijte si krátké, dvěstěslovné drabble.
Zatím se mějte. ~

Jak moc bych ti chtěl všechno říct. Vzít tě do náruče a pohladit tě po vláskách, které jsi zdědila po mně. Ach, jak moc rád bych ti vysvětlil, že tě miluji, stejně tak jako tvou matku ale nemůžu. Musím splnit úkol, do kterého vás nemůžu zatáhnout. Hlavně ne tebe, mé nejdražší dítě.

Našlas fotku, která absolutně nic neznamenala, s Juugem, Suigetsem a ženou, o které si myslíš, že je tvá biologická matka, už dávno netvoříme tým. Není to pravda. S tou červenovlasou nánou jsem nikdy nic neměl, jen jsem jí musel kousat a brát její chakru, aby se mé znetvořené tělo po každé ráně a každém boji znovu dalo dohromady. Pomáhala mi, ale mému milostnému životu dává smysl jen Sakura, po které nemáš ani jeden růžový vlas, ani zelené oči. Ne, ty jsi pravá Uchiha. Temná, ale nenechala ses zviklat temnotou tak jak jsem to udělal já. Máš geny těch pravých milujících Uchihů, kteří se dokážou zlomit jen tím, že jim někdo něco nakecá. Jak moc rád bych ti řekl, jak jsi roztomilá. Jakmile přesáhneš hranici dospělosti, vezmu si katanu a půjdu strašit tvé nápadníky, protože v celé vesnici dozajista není tak hezká dívka!

Protože ty jsi hlavně moje, Sarado.
___________________________________________________
Jak se vám líbilo?