Arrows and axes - 5. část

9. srpna 2015 v 20:00 | Ufonek |  Arrows and axes
Mladý elf se procházel po konvoji. Mohl by nasednout na koně, kterého mu nabídl jeho bratr.
Jeho bratr! Údajně krásný, moudrý a spanilý. Nad tím posledním se musel uchechtnout. Jemu připadal úžasný, ano, byl to jeho bratr, ale nějaké jeho stránky přímo nesnášel.
Jako například to, že mu neustále připomínal co má jak udělat. Ano, on věděl, ale copak jeho malý bratříček nemohl mít vlastní mozek? Zhluboka se nadechl.


Byl naštvaný, proč vlastně? Jen z toho myšlení na jeho bratra to nebylo. Probíral se nedávnými událostmi. Vzpomínal, jak stál v lese, ruce těsně omotané okolo trpaslice a ústa na těch jejích. To všechny dívčí rty chutnají tak sladce? Tato idea se mu zasekla v mysli a nechtěla ven. Rozhodl se to zjistit a nenapadlo ho nic jiného, než jít za jeho příbuznou přes koleno.

Tato osoba a celý jejich klan byl jiný, než klan Uchihů. Měli též tmavé vlasy (však to by nebyli elfové aby ne!), ale jejich mocné oční techniky se velice lišili. O sharinganu se tradovaly pověsti přes tisíce let. To samé číslo a možná ještě větší se dalo říci i o silném byakuganu.

V kolonii kráčeli úplně na konci. S Uchihy se moc rádi neměli, ale taky záviselo jak s kterými. Sasuke ji měl rád, i když to nedával najevo. Ano, občas mu připadala otravná, ale kdo mu otravný nepřipadal?

"Viděls-" Chtěl dokončit myšlenku, ale nemusel, už ji uviděl. Tázaný se na něj jen s nezájmem podíval a pokračoval v cestě.
"Hinato!" Křikl, dívka na něj upřela své mýdlové oči a nepatrně se usmála. Nemohla dávat najevo své city k Uchihům, byla by odsuzována. Ona měla moc dobré srdce na to, aby je mohla nenávidět.
"Ráda tě vidím, Sasuke." Zašeptala a odvrátila od něj pohled. Musela se tvářit, jak moc jím pohrdá, aby si její bratranec Neji nemyslel bůhví co. I když on už si myslel.
"Potřeboval bych od tebe laskavost. Mohla bys jít prosím se mnou? Nezdržím tě dlouho." Překvapilo ji, jak moc s ní najednou komunikoval. Veškeré jejich dřívější rozhovory obstarávala hlavně ona, a i tak se to ve většině případů týkalo jen potravin nebo ostatních věcí, které je dělily od nudného snobského života.
"Pak tedy jen na pár minut." Hlesla v odpověď a sesedla ze svého sněhobílého jelena. To byla další věc, kterou se tyto rody lišily. Jeleni. Tyto rody byli jako Yin a Yang. Černá a bílá. Dobro a Zlo. Veselost a pochmurnost. Láska a nenávist.

Chytnul ji za ruku a vlekl blíž k lesu. Kdekdo by z toho neměl dobrý pocit a ani Hinata nebyla výjimkou, která by toto pravidlo potvrzovala.
"Sasuke, co to děláš…?" Po této otázce se zastavil, téměř bleskurychle stočil svou tvář, chytnul ji za čelist a přitlačil své rty na její. V jiné sekundě už si zase plně udržoval odstup. Modrovlasá na něj jen bezeslova hleděla.
"Sorry." Prohodil nepřímo úměrně lítostně k tomu, co právě elfka pociťovala na duši. Jaký šrám jí tam právě vytvořil. To měla být její první pusa?! Od příbuzného? Čeho se to právě dopustili! Ne, čeho se Sasuke právě dopustil…
"Nic není stejné." Zašvitořil si pod vousy nakonec a rázem byl pryč.

Růžovlásce jakoby se zastavil svět. Celá zmatená stála na místě a zírala na tam, kde se ještě před chvílí nacházel černovlasý elf. Černovlasý je příliš zavádějící, protože skoro všichni elfové takoví jsou.
Viděla dobře, právě líbal další dívku? Takže to bylo čistě z rozmaru? Sevřela ruku v pěst, najednou na něj dostala tak neovladatelný vztek. No tak to teda ne, s jejími city si nikdo zahrávat nebude a už vůbec ne v takovém rozpětí, jako udělal ON.

Nasupeně doběhla zpátky na místo, kde šel Naruto.
"Ahoj, už jsem si myslel, že ses někam ztratila." Potěšeně se usmál, ale pak jeho modré oči ztratily onen potěšený lesk. Díval se do těch nejjasnějších smaragdů jaké kdy kdo viděl, ale teď byly prapodivně zakalené.
"Co se ti přihodilo?" Navázal hned moudře, což u něj nebylo dvakrát zvykem.
"Ále, nic co by stálo za řeč." Procedila skrze zuby, pak na chvíli svá kukadla zavřela, a když je znovu otevřela, už zase vypadaly normálně a zdravě. Blonďatý se trochu uklidnil a atmosféra téměř okamžitě povolila. Zapředli normální rozhovor, až na to, že dívka ho vnímala jen z poloviny. Stále byla myšlenkami někde v tom bodě, jak se chlapec s havraními vlasy skláněl nad modrovlasou dívkou.

"Kakashi." Promluvil Sasuke do zvuku podkov otírající se v pravidelných intervalech o zem tak, jak kůň klusal.
"Ale, mladý Sasuke. Copak tě trápí?" Naklonil hlavu na stranu, aby na něj lépe viděl a potáhl ze své dýmky.
"Kdyby mě to netrápilo tolik, asi bych s tím za vámi nešel." Usmál se jeho osobitým stylem, což znamenalo, že se vůbec neusmál, jen ve své mysli.
"Poslouchám tě." Zabafal.
"Já a Sak- víte, kdy přibližně budeme na místě?" Dal si imaginární facku. Copak by se vyřešilo, kdyby své osobní a trapné záležitosti začal probírat se starcem? Otřel si pot z čela, tohle bylo těsné.
"To je dlouhá doba, chlapče." Odpověděl mu. "jsem si jist, že to není to jediné, co ti bloudí v mysli." Usmál se, což mu vytvořilo vějířky kolem očí. Nikdo by neřekl jak moc je starý. Možná to bylo hlavně tím, jak chytře mu maska zahalovala půlku obličeje.
"Teď musíš jen doufat, že jsme tak vycvičeni, abychom přemohli i toho nejstatnějšího skřeta a toho nejmocnějšího kouzelníka." Pokračoval dál ve svém…spíše monologu.
"Ale to vy jste nejmocnější kouzelník. Takže už máme z poloviny vyhráno." Řekl Sasuke.
Kakashi se zasmál pravým nefalšovaným smíchem. Elf jen pozdvihl obočí v němém nevědění. Tohle bylo až příliš ironické na to, aby to nebral vážně. Ještě víc se zamračil a zpomalil tak, aby už nekráčel vedle čaroděje.

Nakonec zastavil úplně. Vyhledával očima hobita a trpaslici, tušil, že znovu budou spolu. A ani teď se jeho intuice nemýlila.
"Sasukee! Kde se flákáš celej den?" Zažertoval, viděli se ani ne před dvěma hodinama, ale i to bylo jen na okamžik.
"Tak různě." S tím upřel své inkoustové studny na růžovlásku, ta od něj svůj pohled s nechutí odvrátila. Bolelo ji, že si s ní jen pohrává. Proč by ji to mělo bolet? Měla ho nenávidět celou svou duší. Měla by vzít sekyru a jít ho zamordovat nadobro.
"Sakura je teď trochu děsivá, nemám pravdu?" Drbl do černovláska Naruto, oba dva se na ni dívali. Kdyby to bylo racionálně možné, z jejích očí by právě šlehaly plameny. Tupě zírala před sebe a nikdo nemohl odhadnout, co se v její mysli právě odehrávalo.
I když Sasuke tomu nebyl zas tak vzdálený. Nenávidí mě.
___________________________________________________________________________

Dlouho jsem tu nebyla, tak jak se vám líbila část? :-))
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Manka Manka | E-mail | 10. srpna 2015 v 13:35 | Reagovat

To s Hinatou ma dostalo. Chudáčik :( a Sakura to druché chúďatko :( rýchlo ďalšiu som zvedavá či Saky rozsekne sekerou Sasukeho lebku :D

2 Sima Sima | 11. srpna 2015 v 12:33 | Reagovat

Úžasné ☺️😀 :-)

3 Camelia Camelia | E-mail | Web | 12. srpna 2015 v 23:45 | Reagovat

Líbila. Přijď dřív a hoď sem další :)

4 Azmaija Azmaija | 13. srpna 2015 v 7:57 | Reagovat

[1]: Man máš pravdu...

5 Saky Saky | E-mail | Web | 19. srpna 2015 v 23:13 | Reagovat

Znovu sa musím pozastavovať nad tvojím písaním. Dokonalé. Asi ma to nikdy neprestane udivovať. :) Dielik sa mi veľmi páčil, len tak ďalej. <3

6 Daisy Daisy | Web | 25. srpna 2015 v 20:11 | Reagovat

dúfam, že Sakura bude ignorovať Sasukeho a baviť sa s každým, len nie s ním :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama