"Našli to…našli to." Klimbala v rohu malinká dívenka stočená do ještě menšího klubíčka. Po tvářích se jí kanuly slzy velké jako hrachy. Stále tomu nemohla uvěřit."Našli co?" Vyptával se jí hlas vycházející snad ze stěn. Od toho se odvíjelo tisíce ozvěn, které se jí rozvířily v hlavě. Odhrnula si vlasy z lícních kostí, i když sotva to udělala, její prameny jí zase zasahovaly do jejího strnulého výrazu. Bylo to tak nepřípustné…tak…



Měl za sebou opravdu dlouhou cestu, která nebyla vůbec jednoduchá. Na jedné cestě ho chtěli zabít a na té druhé pomalu hlady neviděl. Prošel branami vesnice a bylo to pro něj jako znovuzrození.













