Život

14. listopadu 2017 v 21:15 | Ufonek |  Něco z mé duše...
Jaký účel mám,
Kéž už nic nehledám,
Jen dívat se na oblohu plnou hvězd,
Jež je plna nejrůznějších cest,
Kterou se vydat mám,
Jakou já se dám.


Můžeme si vybírat,
Toť otázka,
Nebo snad předurčeni jsme,
Jako ovoce rostoucí na stromě,
Každý jsme ojedinělý plod,
Svět je však plný náhod,
Můžeme spadnout a sejít z cesty,
Já budu se rvát a drát se lesy,
Až dokud nenajdu svou duši,
Svůj úděl a podíl.

Chránit tělo jako chrám,
Koukat se v dál,
Vidět tam budoucnost jasnou,
Nechť mé sny nezhasnou,
Vidět tam sebe, přátele a rodinu,
Dokud nenaleznu svou poslední hodinu.

Já chci bavit se a smát,
Ten strach už nehledat,
Zaměřit se na to dobré,
Nedívat se na to zlé,
Být pozitivní, věřit si a zvládat,
To co je důležité, konečně neodkládat.

Snad zvládnu jít tímto světem,
Zvlášť nepřijít k mnoha obětem,
Být tu ráda a pokračovat v cestě,

Když bude potřeba, vstoupit do deště.
____________________________________________________

Hey guy, já vím, po milion letech. Ani nevíte kolik se toho stalo, jestli sem vůbec ještě někdo chodí. Btw jsem teď na čínštině, baví mě to, ale teď je to trochu těžké. Snad to bude fajn.
Tohle je něco co mě tak napadlo.
Mějte se děcka! Užívejte si život! <3
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Cam Cam | 17. listopadu 2017 v 16:41 | Reagovat

Držím palc na čínštině :) A básnička... no... pár rýmů se mi líbilo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama